Byl to sukces. Lesní divadlo v Řevnicích dávalo Krosový pohár
Sdílet
Sport a kultura žijí! Lesní divadlo v Řevnicích, půvabný stánek v brdském svahu, ožilo o sobotě Krosovým pohárem. Dvě a půl stovky lidí se bavilo. Báječně se proběhli galerií obrazů a panoramat brdského hřebene za zvuků hudby jarního lesa. Hotová kalokagathia… a bez roušek!
Oproti předchozím poloilegálním, a přesto, úspěšným, podnikům „individuálních časovek“ na vytyčených a obsluhovaných tratích (maraton Praha-Dobříš, Slapy Trail Maniacs, naposledy Pilsen Trail v Žernové apod.) přišel tentokrát pokrok. Pořadatelé ponechali profi měření času. Čísla i čipy rozdávali bezkontaktně, našli jste je vyrovnané na lavicích v hledišti divadla…
Jednoznačným trumfem však zůstává samotná trať, stoprocentně bezasfaltová, lesní, terénní, technicky velmi členitá a pestrá v trojjediné nabídce – pětky, desítky a patnáctky, vinoucí se povětšinou společně, jen postupně se zkracující. V podobné režii se zde běželo počtvrté, potřetí na stejných okruzích. Tak zkusme přenést zážitky z trati do písmen.
Start z divadla logicky vzhůru. Byť se tu už hřeben zdá nadohled, bylo to dál, než by i znalec prostředí čekal, navíc horší cestou. Což zapříčinilo i bídnější rozcvičení. Znáte to, když vás netlačí čas startu, pořád to odkládáte, támhle se dáte do řeči, tuhle převázat boty, ještě záchůdek… Přitom ten kopec si zasloužil rozhodně víc zvýšit tepy už v předstihu.
Jen pár kroků měkoučkou stezkou následuje hned první strž s kmeny a potokem, pak stoupání blátivou cestou. Naději na rozběhnutí tempa přináší rovinatá lesní cesta, která se však nad nejvýš položenými staveními Řevnic rychle stáčí zpět do lesa na prudce se vzpínající úvoz plný kamení a větví, vrcholící na neuklizené pasece. No vida, až tady byste se mohli rozběhnout, jenže rychle zakyseleným nohám na úvodních dvou kilácích se moc nechce. A to jim přidáte další stoupáky a šplhání na ostroh skalního boulderu.
Následující pasáže se vlní, ale pořád převažuje stoupání, profil takový, že byste běžet měli, ale někdy se – aspoň na dva tři kroky . nechce. Až za občerstvovačkou někde na šestém přece jen postupně natáhnete krok. Nejdřív po mechových stezkách s proplétáním mezi stromy, pak na horní brdské lesní cestě mezi křižovatkami U buku a U šraněk. Tady se dá nahnat! Po chvíli se vracíme k bufetu, máme deset.
Začíná klesání, ale pozor i tady s terénními hupy nahoru. Nejhezší úsek. Krátká vyhlídka z terasy Hvíždínce (476 m) do údolí a pak už kamenitý cikcak sešup do strže, dokonce tu bývá i vodopád. Část vede bike trailem Šinkoku, nesoucím jméno po legendárním japonském kamikadze, který několikrát přežil svůj útok. Potvrzuje se známá pravda, že v trailovém běhu ve srovnání s výkonnostně vyrovnanými soupeři získáte nejvíc v těžkých sebězích.
Jenže dole u říčky Kejné se hnedle zlomí zase vzhůru… Kdo už běžel, ví, že naposled a možná to kousne. Kdo je tu poprvé, užívá si sice okouzlení objevitele, ale možná už to celé nedá. Až fotografka při návratu na úvodní část trati dodá sil do finiše. Poslední tři kiláky, to už musí padat jenom dolů. A poslední/první strž nad divadlem, to je jen pár kroků. Cíl skvělého představení stojí před pódiem. To chce potlesk, ovace vestoje. Ionťáčkem, tyčkou a dřevěnou medailí se obslužte sami. Pochvalu zaslouží i bezvadné důkladné značení trati, což oceníte v barevném terénu, hlavně pokud trať ještě neznáte.
Navzdory technicky náročnému profilu s převýšením 405 metrů i pár blátivým přeskokům přinesla individuální štvanice a jistě i přebytek nevybitého závodnického adrenalinu často překonání loňských časů – ať už osobáčků, tak absolutně. Loňský traťový rekord na 15 km silničáře (a trenéra vodních kanoistů) Pavla Kubričana překonali dva nejlepší „okoločtyřicátníci“, 41letý triatlonista Zbyněk Kudrna z Enduraining teamu (1:05:16) a zkušený 38letý atlet a canicrosař Michal Vokrouhlík (1:05:51). Nejlepší dáma Jaroslava Banýrová to měla těsně (1:28:51).
Desítku vyhráli Zbyněk Jirků (52:01) a Michaela Luňáčková (59:08), hobby pětku dorostenec Vojtěch Železný (26:38) a Lea Poncová (35:27).
Kompletní výsledky najdete zde.
Pětidílný Krosový pohár by měl pokračovat 19. 6. na Sázavě, 4. 9. na Kokořínsku a 30. 10. ve Voděradských Bučinách, hledá se termín pro odložený jarní Kros Českým rájem.
Více info zde.
foto: David Gladiš
