Plzeňský trail na Brdech aneb Vítejte (a běhejte) v normálním světě
Sdílet
Ideální jarní běžecké počasí. Svěží voňavý les s pestrým členitým terénem, pro řadu běžců nepoznaným, tudíž zážitkově ještě silnějším. A že nešlo o klasickou hromadnou štvanici, ale „jen“ o měřený výběh? Pro začátek sezony možná líp. Hannah Pilsen Trail na Brdech se vydařil znamenitě.
V cíli a ještě (nejmíň) pár dní doma to oceňuje sto padesát běžců, kteří sem v sobotu vyrazili. Pořadatelská parta Honzy Hasmana odvedla perfektní práci. Vždyť ještě minulý víkend začínali značit zasněžené tratě, a přes týden čelili bombardování měnících se pokynů chovanců ústavu vlády a jim napojených institucí…
A teď měli už v devět ráno v cíli prvního maratonce a všem zájemcům nabídli dostatečný servis až do sedmi večer. Stačilo se propiskou zapsat do startovky, odběhnout a doplnit čas. A pak si užívat odměnu v podobě zážitku (včetně zmožených nohou) i dřevěné pamětní medaile. Pokud jste nechali mobil v autě, ideálně vypnutý, ocitli jste se po čase zase v normálním světě.
Epicentrum stálo u hospody v Žernové pod kopcem Žernovákem, vyrazili jsme všichni vzhůru k hájovně. Jenže hned na prvním kilometru na rozcestí, kde se dělila nejdelší 42 km a kratší 19 s 11, jakýsi vtipálek, či spíše trouba, přesunul obě cedule na stejnou stranu kmene, takže připravil orientační rébus, resp. se řadě borců postaral o první kufrovačku… No, zvládli jsme už horší sabotáže.
Na střední trati jsme pokračovali po lesní cestě pod Zavírkou a na Perkanské asfaltce se připojili po své první polovině znovu maratonci. A společně jsme to doběhli. Naopak kratší trasa to krosla dříve k cíli. Nejhezčí pasáže přinesly náročné lesní traily s kamením, kořeny i hustou trávou k vrcholům Brdce (839 m) a pak Prahy. Tam přibyla i malá smyčka ke stromu na skutečné, dosti ploché kótě (862, 3 m). Poté přišla odměna v podobě Čákovy vyhlídky a panoramatického traverzu Horní Planýrka s pohledem do rovin k Nepomuku.
Pak kousek nekonečné roviny po červené udusané hlíně i po asfaltu, kompenzovaný omamnou vůní čerstvě porovnaných kmenů. Následovalo finální zanoření do lesa s nečekaným hupem na Bílou skálu (721 m), opět hodně pestrým terénem okolo Třetím vrat až k mostku u pily v Žernové. Poslední kopeček s podběhem deště pilin se překulil do cílové rovinky. Značení v podobě bílých šipek na zemi a útržků mlíka na stromech úplně v pohodě, maratonci ocenili jednu občerstvovačku, zbytek za svoje, v nouzi se dalo pít ze studánek.
Nakonec ani těch možná víc procent tvrdého povrchu nevadilo, většina trati přinesla zážitkové až obžerství běžeckých chutí. Velmi členité, přitom stále svižně běhavé. Charakter velice podobný Česko-německému půlmaratonu v chodských Nemanicích, vedoucí ještě opuštěnější krajinou (až místy duchů…).
O absolutní výsledky tentokrát tolik nešlo, ale přece jen zaslouží pozornost. Vítězný čas maratonu (převýšení 917 m) zapsal Jan Karban (Salomon/Suunto) za 3:02! Na 19 km (převýšení 370 m) byl nejlepší Jakub Sládek za 1:28, od třetího místa se nás vešlo do dvou minut osm běžců včetně veteránů – to by byla bývala řežba v přímém souboji! Rychlovku zvládl nejlíp Michal Dražan (Žárovka Vranovice) 47:15. Jména a časy tří vítězných dam vypadají takto: Kateřina Bernášková 4:26:11, Petra Křížová (Musher klub Tlapky v tahu) 1:59:59 a Lucie Nováková (Nadějkov) 1:00:00. A běhaly i děti.
Další závody seriálu proběhnou (snad už normálně) 29. 5. v Letkově a 13. 11. na plzeňském Krvavci.
Kompletní výsledky a další informace o seriálu najdete zde.
Foto: Olaf Čihák a Simona Vlašimská
V cíli…
