Brdský kros vede i trailem Šinkoku na počest japonského kamikadze

Svátek práce, jak známo, slaví běžec svoji prací, tudíž během. Z přírodní nabídky vychází nejlíp Brdský kros v Řevnicích, druhý díl Krosového poháru. V cíli jistě vydáte radostný Řev (jak se jmenoval zdejší proslulý rockový festival, jehož později nahradil Rockový slunovrat…).

Loni na jaře v době covidových uzávěr života to byl jeden z prvních závodů, byť se běželo intervalově. Letos už to vypadá bohudík se vším všady „normálně“. „Zásahem lesáků přibyly na trati dvě mýtiny, musíme na asi tři sta metrech ještě odházet větve,“ hlásí stav příprav šéf pořadatelského týmu Jan Kalkus. Krosový pohár zahájil před třemi týdny ve skoromrazu v Českém ráji, teď se dá očekává okolo deseti stupňů a možná spadne pár kapek, tedy ideální podmínky v čase alergických explozí.

Scénář je standardní. Start v 11, děti ve 13, k testu budou k dipozici botky Inov-8. Na západním svahu a hřbetě Brd se nabízejí tři tratě – 15, 11 a 5,5 km dlouhé. Ta hlavní a nejdelší vede lesem, kamenitými roklemi i borůvčím, protne hlavní brdskou křižovatku U šraňku a opět vystoupá i na vrchol Hvíždince (476 m). Odtud spadne prudce dolů bike trailem Šinkoku, pojmenovaným po legendárním japonském kamikadze, který několikrát přežil svůj útok. Ale než seběhnete k cíli, ještě musíte vystoupat… Loni dal triatlonista Zbyněk Kudrna nový traťový rekord 1:05:16, ženám vládla Jaroslava Banýrová (1:28:51). Reportáž najdete zde.

V půvabném řevnickém Lesním divadle, které prochází pozvolnou rekonstrukcí běžícím rodičům ohlídají děti a v cíli pak na vás čekají dobroty z Klubu cestovatelů. Pořadatelé doporučují dojet z Prahy půlhodinku vlakem, nemají vyhrazené parkoviště, ale nechat auto se dá v přilehlých ulicích u tenisových kurtů, kde začínala Martina Navrátilová, a kousek dojít do divadla.

Foto: Krosový pohár