Potlach běžců na Vávrově palouku. Pechek vyhrál posedmé
Sdílet
Snad aby Petru Pechkovi ta zdejší vítězství nezevšedněla. Svůj sedmý triumf na vyhlášeném Podzimním běhu lyžařů v Senohrabech, kraji kocoura Mikeše, si musel odpracovat pěkně sám, bez soupeřů ani na dohled. Přitom letošní 64. ročník v divné době trval pět dní…
Vzhledem k hygienicko-bezpečnostním opatřením se zdejší tradičně intervalový podnik proměnil ve zcela individuální záležitost. Vyrazit na vyznačenou trať 8 nebo 4 km jste mohli ve vyhlášených dnech kdykoliv, a pak je zaznamenali svůj čas do výsledků.
„Vybrali jsme si sobotu podle počasí,“ hlásil Pechek. „Ale bylo hodně bahno a sám jsem se přece jenom tolik nevyhecoval,“ komentoval svůj čas 30:20, o půl minuty pomalejší ve srovnání například s loňskem, kdy tu doběhl v mrtvém závodě s Janem Ferdinandem Poláškem.
Ale určitě se nermoutil, jako příprava na Kunratice (pokud budou) a Běchovický mistrák v přespoláku dobrá, k tomu vyvezl rodinku. Žena Blanka zůstala nakonec třetí ve své věkovce na kratší čtyřce, jen čtyřletý synek David tentokrát trochu zastávkoval a do výsledků se nezapsal. Však to znáte s dětmi. Jiné zase brousily kratší okruhy do zemdlení. „Ještě jedou, změř mi to,“ povykovali na rodiče i trenéry.
Vítěz a bahýnko…. 
…spokojeni v cíli
Do listiny se zapsaly téměř tři stovky účastníků. Jestliže senohrabští očekávali v upraveném režimu pouze srdcaře, tohle číslo potvrzuje, kolik si jich jejich závod za ta léta báječnou atmosférou získal. U cílové brány nechyběl oheň, na zahřátí, i opečení buřtíků, k tomu basa pivek. I mnozí velcí běželi vícekrát. „Brácha dal osmičku v sobotu, ale jakmile se doslechl, že ho předběhla jedna holka, vyrazil v neděli znovu,“ smála se Alena Skořepová z pořadatelského týmu.
Také jeho dobrá duše Jan Oberländer zvládl oba okruhy. A známá běžkyně Vanda Kadeřábková-Březinová přidala i okruh s nordic walking hůlkami. Vida, to by se v obvyklém programu běžného závodního šrumce nepořídilo. Komplikaci přineslo jen několik v blátě utopených bot a jeden starší muž, který hned první den už za šera znaven, netrefil správnou cestu.
Nový rozměr získala i sama léty prověřená trať. Velmi členitá a náročná. Trvající dřevařské práce parádně zbahnily několik úseků a na jiných místech otevřely nová panoramata. I ostřílený veterán se musel cítit jako by tu běžel poprvé. A kochat se… aniž by pobloudil. V cílové rovince pak na palouku naposledy zapnout motory.
Tak zase za rok, anebo kdykoliv v zimě, až tu napadne, stopy budou najeté…
Kompletní výsledky najdete zde.
Reportáž z loňska tady.
Závodníci děkují… 
…skvělým pořadatelům.
