Tip na výlet/výběh. Drábské světničky, znáte?
Sdílet
Pozitivním myšlením navzdory všem protivenstvím. Faktický závodní lockdown běžců, cyklistů i triatlonistů (a lyžařů nadohled), tudíž naší hlavní zájmové skupiny, přetavme v hledání (a objevování) jiných cílů. O co méně ambiciózních, o to víc možná ukrývajících hodnoty trvalejší. Spojit vlastní sportování s cestovatelskými výpravičkami a výlety by po uplynulém nádherném víkendu mohl odmítnout jen bloud. Stačí jen najít dosud nepoznané zákoutí někde za humny. Třeba… Drábské světničky. Znáte?
Stačí sjet z liberecké dálnice a za pár minut se prosmýknout údolím k Dnebohu (dole značené hlídané parkoviště, po modré necelý kilák nahoru) či Olšině. Anebo dojet vlakem do 2,5 km vzdálené Březiny. Přírodní rezervace Příhrazské skály ční nad tichými vískami, teď až v barokně opuletní barevné podzimní kulise.
Na jaksi tajuplné náhorní plošině Hrada (370 metrů nad mořem a 105 až 155 metrů nad řekou Jizerou) byly nalezeny stopy osídlení už ze 3. tisíciletí před naším letopočtem, jedny z nejstarších na českém území. V době bronzové obsadil lokalitu lid z Lužice a vybudoval si zde opevněné hradiště. Žili tu i Slované. Teď tu najdete zbytky hradiště původem ze 13. století – za jeho modelem byste museli vyrazit do mnichovohradišťského muzea.
Až o dvě stě let později byl do sedmi bloků vytesán hrad. Ten čítal třicet místností, sloužících povětšinou jako zásobárny potravy, pospojovaných dřevěnými můstky. Náboženští revolucionáři husité ho rozšířili pro kontrolu území okolo Jizery. Stávala zde strážní věž, kaple i padací most. Po bitvě u Lipan byl opuštěn, zůstal pouze základnou pro loupežníky-dráby, odtud ten název.
Na stěnách najdete petroglyfy, ukrývali se zde také kněží a lidé z okolních vsí už během třicetileté, později i druhé světové války. To už přímo horolezci z antifašistického odboje.
Klub turistů ve dvacátých letech minulého století pomohl přitesat přístupovou spáru, jíž se stačí protáhnout do soustavy žebříků a mostků, vedoucích k vyhlídkám na skalách. Dvacetiminutovou okružní procházku zvládne bezpečně i malé dítě. A postavy skoro na dosah šplhající skalou přivázáni na laně se mohou stát první inspirací zažehlé vášně.
Mezi chatou Na Krásné vyhlídce a dalším skalním hradem Klamornou je ve dvoukilometrovém pásmu zapsáno 915 lezeckých cest na 111 skalách. Cesta za lezeckou průpravou, anebo aspoň do Českého ráje, může začít zrovna tady, v pískovcových skalních blocích plošiny Mužský (463 m). Z důvodu ochrany kulturní památky hradu se nesmí lézt na Drábském masívu, Partyzánovi, Drábském Sloupu, Čtyřlístku a Drábu.
Celá vyhlídková skalní plošina Hrada má rozlohu 15 hektarů, tedy naběhnete si to pěkně dokola poctivou desítku i víc dál směrem k Českému ráji, po červené stezce se slušným krpálem dostanete na asi 4 km vzdálenou další zříceninu hradu Valečov. Anebo se dá jen tak vydat do okolních lesů a luk, případně zamířit o kus dál na zámek Sychrov. Obstojí jako tip na půldenní až celodenní výlet.
Jako cílová destinace může oblast posloužit i pro výpravu na silničním kole z Liberce (cca 35 km), Turnova (15 km), Mladé Boleslavi (do 20 km), Prahy (od 50 km) i odjinud, jak se cítíte.
V textech na infotabulích po zdejších stezkách se píše, že „otevřeno“ tu mají do 31. října. Vzhledem k volné přístupnosti skalního areálu i turistických cest bych se tím se sváčou v batůžku asi vůbec netrápil. Stačí zdravý rozum, za vlhka nebo případné námrazy asi nahoru lézt nemusíte, ale projít (nebo proběhnout i projet) okolí můžete kdykoliv.
Foto: Tomáš Nohejl, Martin Kocián, Karel Tříska
