Můj běžecký okruh 4: Rendlosův Jiříkův okruh, Praha Barrandov
Sdílet
Běháme dál. Dnes nabízíme okruh z Barrandova do Malé Chuchle od našeho spolupracovníka Josefa Rendla, výborného běžce a triatlonisty, který bydlí v Praze-Podolí. “Když jsem přemýšlel, jakou běžeckou trasu zvolit s puncem mé nejoblíbenější, napadlo mě jich několik, nakonec ale vyhrál Jiříkův okruh. I když většinou běhám různé motivy v Krčském lese, ve Hvězdě či Prokopském údolí, na „Jiříka“ se vždy rád a s chutí vypravím,” napsal.
Tentokrát i z toho důvodu, že se zde jako obvykle měl poslední březnovou sobotu konat (letos již 30.) ročník sedmikilometrového závodu v režii běžeckého matadora Jirky Krofty. Závodně jsem si ho poprvé střihnul před pěti šesti lety, pak se tam několikrát rád vrátil a párkrát si ho dal jen tak cvičně a na „kochačku“. A protože závod letos kvůli známým koronanavirovým důvodům nebyl, rozhodl jsem si ho s trochou nostalgie proběhnout. Patnáctiletá dcera Alžběta svolila, že poběží se mnou (samozřejmě oba v rouškách) a že nafotí zajímavé partie okruhu.
Startujeme pod Barrandovským mostem v Hlubočepích a po pár metrech asfaltu hned zostra zvedáme tepovou frekvenci pár desítkami schodů. Za nimi se musíme vyhnout ceduli, která upozorňuje na probíhající staveniště rekonstrukce legendární restaurace Barrandovských teras, se kterými spojila své jméno i prezidentská rodina Havlových. Bagry, míchačky a naložené náklaďáky rozjezdily naši trasu do podoby terénně velbloudí vložky, což je zajímavé zpestření.
Stoupáme skoro kilometr Barrandovskou ulicí, lemovanou luxusními vilami v toskánském či funkcionalistickém stylu, před nimiž stojí kabriolety a jaguáry. Z barandovského Beverly Hills se okruh stáčí na nenápadnou hliněnou stezku, po levé straně si jako odměnu za překonané výškové metry vychutnáváme pohled na meandrující Vltavu, novostavby Komořan. Na poříční cyklostezce je vidět malé panáčky bruslařů, cyklistů a běžců. Přichází nejvyšší bod okruhu, cesta se vlní mezi křovinami a nutno podotknout, že po setmění bych ženám-běžkyním tento úsek úplně nedoporučoval.
Po pravé straně míjíme část barrandovských filmových ateliérů, Bety si dává krátkou pauzu od běhu cvičením na posilovacím hřišti. Po blátivé vložce se vracíme na pevnou asfaltku, tudy se běží uprostřed léta běh do vrchu Slivenecká saň a tady postává známý trenér Jan Kervitcer při jarním závodě O pohár Kerteamu. Konečně si můžeme trochu „orazit“ a nechat nohy „točit“ až k lesní zoo.
Párek mluvících havranů jako dva Rumburakové, smutně hledící rysí mládě, zápach schovaných lasiček a stádo daňků, okusující zbytky kůry na stromech. Máte-li potřebu se v půlce tohoto kolečka osvěžit, vezměte si peníze a z okénka vám rádi podají chmelový nápoj či nealko limo. Tady si lze vybrat z několika variant, kudy poběžíte dál.
Buďto natočíte ještě tři čtyři kiláky po lesních cestách, nebo můžete rovnou „spadnout“ ke kapličce u vlakového přejezdu v Malé Chuchli. My dnes volíme variantu číslo dvě a obdivujeme vytuněnou „haciendu“ s vodopádem a přístavkem, krytým zeminou. V rámci závodu by nám do cíle zbývaly tři rovinaté kilometry podél skal, které končí omšelým retro plaveckým bazénem. Tady jsme se tenkrát v roce 2014 naháněli s Martinem Matulou, havajským rekordmanem, o finanční prémii za podiové umístění. Potřeba dodat, že na mě tenkrát zbyly nepopulární brambory.
Pro další zpestření volíme výběh na železniční most, zajímavou betonovou brutalistní stavbu, pro grafiťáky vhodně schované místo, kde mohou procvičovat svůj umělecký talent ve spreji. Tady se dobíhá Pražská stovka Olafa Čiháka. Pod námi antukové tenisové a pískové beach-volejbalové kurty, smutně zející prázdnotou a čekající na sporťáky. Fouká nepříjemný protivítr a začíná pršet.
Vhodný čas naskočit na tramvaj u Branického nádraží. V nohách máme zasloužených sedm kilometrů s nemalým převýšením a porci zajímavých vjemů na trase kolem Barrandova. Anebo to dotáhnout na devět až deset po branické cyklostezce, buď přímo pod Barrandovský most na opačné straně, než jsme startovali, anebo rovnou k podolskému bazénu a Vyšehradu.
Další běžecké trasy najdete zde: Vabrouškův Zlín a Pilouškovy Prachatice a Tonova Praha-Čihadla
