Jak zachránit sněžného levharta na Dolní Moravě? Na skialpech vzhůru na Slamník…

Dá se pomoci záchraně vzácné kočky z velehor na kopečcích rušné Dolní Moravy? Ale jo. Za každý vystoupaný metr se tady každoročně na Snow Leopard Day nasbírají peníze pro nadaci pomáhající uchování sněžného levharta, symbolu jihotyrolské horské značky Dynafit. Letos padly rekordy. Ale hlavně to byl zase bezva den na horách, ještě se sněhem. Těch není nikdy dost.  

Výšlap po okraji tří sjezdovek až k vrcholu Slamníku (kóta 1232 m) načetl zaokrouhleně 500 výškových metrů. Mohli jste ho pojmout výkonnostně – ať už na absolutní rychlost (dvacet až pětadvacet minut, co?), anebo na vytrvalost (pětkrát nebo desetkrát?). Ale spíš zážitkově, s kocháním se výhledy na zelené stráně vůkol či zdejší atrakce, sršatici Stezky v oblacích, most Sky Bridge nebo Mixér na vrcholu Sněžníku, a ještě třeba zastávkou na bombardinko.

Přitom vyzkoušet různé typy skialpových lyží a bot z aktuální nabídky Dynafitu. Tak to vzala, myslím, většina účastníků. Čemuž nahrála podmínka, teploměr šplhal až přes patnáct stupňů, nefoukalo, chodilo se nakrátko. Díky sjezdovkovému byznysu posloužil umělý sníh, neboť i na hřebeni už to byla přírodní bída…  

A že se nás na něj bez skipasů sjelo! Za pět let, co se akce tady koná, celosvětově už dokonce pošestnácté, úplně nejvíc 201. Navíc pár z nich poprvé i bez lyží jen běželo, nahoru a dolů, a otevřelo tak trialovou sezonku. Taky výkon stál za to, celkem 212 703 metrů = 2127 eur, v přepočtu asi 51 048 Kč.  Přispěl jsem poctivými čtyřmi výšlapy, zpestřenými jedním dolů až od Slona, tedy pětistovkou. Celkem se na 13 místech na světě i prostřednictvím výkonů z GPS přičinilo 2503 skialpinistů o příspěvek 25 000 eur. Nasbírané peníze letos směřují na zachování ledovců, tedy vysokohorských ekosystémů v Pamíru-Alaji v jižním Kyzgystánu, biotopu sněžných levhartů. Těch už žije odhadem jen mezi čtyřmi a šesti tisíci kusů. Ale co, možná za čas pro ně místní honorace zřídí i na Dolní Moravě zoo nebo minirezervaci…

Kromě bratrů Slováků a zde už známého maďarského biatlonisty Adama Bukiho se tentokrát objevil i velevzácný host, Prakash Sherpa z Nepálu, který tráví měsíc v Evropě. „Hory jsou krásné všude,“ usmál se pokusu o možné porovnání Himálaje a Králického Sněžníku. Muž, který už pětkrát zlezl Mount Everest a má na kontě i dalších šest osmitisícovek, tady vyšlápl na vrchol Slamníku jen jednou. Everestingové výkony Matěje Bernáta a Lukáše Olejníčka (ten dosáhl dokonce až k devíti tisícům metrů za den…) z předchozích let tak neohrozil.

A jak vidí vývoj overturismu na nejvyšší hoře světa? „Nemyslím si, že je to tak hrozné. Počítejte se mnou. Za rok se tam vypraví čtyři až pět set lidí, a to pouze v sezoně za dobrého počasí. Navíc cest se nabízí víc, nemusíte se tlačit. S cenou za permity je to velice drahá záležitost, tedy výrazně se počty zvyšovat nebudou.“ Sám už poznal i odvrácenou stranu hor, loni pomáhal vyprostit tělo mladého slovenského horolezce Ondreje Húserky, který zahynul v průrvě na Langtang Lirungu. „To je riziko, které k těmto výpravám patří a musíte ho respektovat,“ dodal.

Tady hrozil nanejvýš spálený nos a tváře ze sluníčka, anebo karambol unavených nohou na odpolední krupici či podvečerní srážka s opičkou na podvečerní afterpárty.

Tak zase za rok.

Foto: Ondřej Vitko

Předpředloňská reportáž je zde, rok 2022 tady.