Hledání správného trailu v Krkonoších na 7 pohořích
Sdílet
Zážitkový trail v Krkonoších se změnil tak trochu v orientační běh. Což nepřineslo radostný bonus, spíše povzdechnutí, neboť se nám tu rozšířil takový nešvar, přeznačování tratí… Ani Krakonoš poberty ztrestat nestihnul. Účastníci víkendového pátého dílu letošního seriálu 7 pohoří však nástrahy samozvaného stavitele zvládli a do cíle dorazili s úsměvem. I ti nejlepší.
„Trať byla opravdu nádherná, těžká s výběhy i seběhy. Líbila se mi moc i s těmi přeběhy,“ říkal vítěz Jiří Charbuský. Hlavní štreka měřila 23, 6 km s převýšením 1200 metrů a vedla z Benecka přes Strážné, okolo přehrady ve Špindlu, vzhůru Labskou a přes Rovinku zpět.
První problém nastal po seběhu na křižovatce ve Strážném. „Vůbec jsem neviděl fáborek, který ale stejně visel špatným směrem. Běžel jsem sám asi kilák, než jsem se otočil, vracel a přitom sbíral ostatní, kteří se vydali za mnou. Pak mi chvíli trvalo postupně zase předbíhat do kopce,“ vyprávěl.
Na druhém zásadním check pointu už naštěstí potkal běžce s mobilem, který správně identifikoval trasu. Což přivítal společně i se znalcem hor a členem Horské služby Radkem Grohem. Ano, „Radar“, který přežil unikátní jarní výstup na Baruntse s Márou Holečkem a jistě se zase objeví mezi kandidáty na světový Zlatý cepín, už sebral síly a běžel. I když forma jako před časem, kdy vyhrál Krkonošskou 50, to ještě nebyla. Nakonec doběhl pátý.
Ostatně vítěz (časem 2:13:40), který se ukázal triumfem už na tropických červnových 7 pohoří v Jizerkách, překvapil. Běžec z Pardubic v rovinatém Polabí se věnuje víc silnici a teď se chystá na Amsterdamský maraton. Ale měkký povrch a hory má jako skvělou tréninkovou recepturu. Druhý skončil dvě minuty za ním Marek Páral a třetí už o víc než dalších pět minut Petr Mazal.
Hned za ním už se zjevila nezdolná Táňa Metelková (2:22:58). „Taky já jsem bloudila, i když to tady dobře znám. Ale naštěstí jsem potkala kluky s mobily, ten já při běhání nenosím,“ smála se. „Trať je nádherná, počasí ideální příjemný, mám to tady ráda a nikam dál se mi cestovat nechce,“ dodala učitelka z Hradce Králové, tedy taktéž roviny.
Týden před tím běžela světový pohár o kus vedle v Jánských Lázních a teď hned tady mezi Beneckem a Špindlem. „No, zas nebudu chvíli chodit, tu patu mám v háji, opravdu mě trápí, v sebězích jsem hodně trpěla. Ale pořád se mi nechce to řešit kudlou a dávat si pauzu. V našem věku to bude pořád něco,“ jen pokrčila rameny 49letá dáma, 11násobná účastnice vrcholných šampionátů v běhu do vrchu, která už vyhrála na jaře 7 pohoří v Orlických horách.
Také druhou pozici obsadila tři minuty za ní už veteránka a máma, stovkařka Radka Churaňová z Prahy. Na ni byla naopak trať i s prodlouženími možná až moc krátká… Třetí skončila Helena Uhlířová z Hradce Králové, pořád ještě jedenáctá absolutně.
Na střední 12,4 km (převýšení 510 m) trati byli nejlepší Marek Jerie (1:07) a Veronika Kočanová (1:13), dámský Kari Traa Run na 6,9 km (převýšení 240 m) vyhrála Lenka Skrbková (33:00).
Při tak luxusní destinaci, profilech a panoramatech až překvapila slabší účast. Ale počty závodů koncem prázdnin rostou a protřelí závoďáci přišli s dalším možným vysvětlením. V donedávna nejisté situaci se řada těch méně zarputilých přestala hlásit do závodů předem… a pak už na poslední chvíli ztrácejí odhodlání a vítězí lenost. Tak věřme, že u tohoto typu závodů to platit přestane, neboť jen sami sebe připravují o zážitky…
Přímo 7 pohoří pokračuje 18. září v Krušných horách.
Kompletní výsledky najdete zde.
