Na třetí olympiádě nemá windsurfař Lavický strach z tajfunu ani tsunami, jen ze zelené sanitky…

Skromný český jachtařský olympijský tým – Karel Lavický a jeho trenér Patrik Pollák – nafasoval v Praze olympijské oblečení a vyráží do Tokia.  Lavický, člen Olymp CS MV, jede na svoji třetí olympiádu ve třídě RS:X – účastnil se již v Londýně a v Riu. Jeho slovenský trenér Pollák závodil na třech olympiádách – v Atlantě, Sydney a Pekingu. Oba jsou tedy olympijští matadoři a mají možnost srovnávat.

Jak se vám líbí olympijská kolekce oblečení?

Oba: Pěkné. Vyfotili jsme se v něm a uvidíme, jestli vůbec bude nějaká příležitost si slavnostní oblečení obléknout.

Jak se chystáte na cestu?

Karel: Letíme 12. července z Vídně. Předtím se musíme nechat dvakrát otestovat, a to pouze k tomu určených laboratořích, které jsou jen čtyři v Čechách a jedna na Slovensku. Tak to bude trochu komplikované…

Těšíte se navzdory tomu všemu, ne?

Patrik: Těšíme se, přestože jsme se teď během fasování oblečení dozvěděli, že existuje takzvaná green ambulance – zelená sanitka – která v Japonsku přijede pro každého, komu vyjde pozitivní PCR test, a odveze ho na samotku – do hotelového pokoje, kde musí čtrnáct dní přečkat. Bude dostávat jen jídlo pod dveřmi. To bude brutální. Neumím si to představit, jestli by nás naložili třeba jen v neoprenu a jen tak nás odvezli a už nás nikdo nikdy neuvidí…

Karel: Bude to specifická a sterilní olympiáda…

Jak často se budete muset v Japonsku testovat?

Patrik: Každý den antigenní test. V případě pozitivního výsledku PCR test a v případě i tohoto pozitivního výsledku už jen máváš přes okno zelené sanitky. Zatím není jasné, kde a kdy bude testování probíhat, každý tým by měl mít covidového oficíra, ale my jsme jenom dva, já jsem trenér a teamleader v jedné osobě, takže nejspíš budu i covidový oficír. Tak jsem zvědavý, jak to všechno stihnu. Bude to výzva. Teamleadři jako jediní budou mít mítinky, trenéři ne, takže to je pro mě jednodušší, že budu mít všechny informace přímo. Doufám, že nebudeme každý den trávit tři hodiny testováním.

Karel: Jedeme tam relativně s předstihem – deset dnů předem, tak snad budeme mít čas na to, aby si to všechno sedlo. Na vodu se smí až od 15. července, první tři dny budeme v Japonsku v nějaké formě karantény.

Kde přesně se konají jachtařské soutěže?

Karel: Jachting bude probíhat v Enošimě, což je město na stejnojmenném ostrově asi hodinu cesty jižně od Tokia.

Patrik: Je to stejný olympijský přístav, kde se konaly jachtařské závody už na olympiádě v roce 1964. Mají připraveno pět závodních okruhů, z nichž pro windsurfaře připadají v úvahu tři, protože dva okruhy jsou daleko od břehu, kam prkna obvykle nejezdí. Karel tam už závodil na mistrovství světa v roce 2017 i já jsem tam už kdysi byl. Takže to pro nás není úplně nové místo. Ale v tomto ročním období jsme tam nebyli.

Máte nějakou představu, jak by mělo během olympijské regaty foukat?

Karel: Máme informace, že by měly být velké vlny. Jakub Kozelský, který tam v tomto období byl, říká, že při normální situaci fouká silná bríza přes 20 uzlů s ostrými vlnami, na nichž mají 49ery velké problémy odhazovat nebo jet na zadní vítr. Ale léto je v Japonsku doba tajfunů, které počasím zamíchají, takže mohou být víceméně jakékoli podmínky. Myslím, že za týden, během kterého budeme závodit, se vystřídají všechny druhy počasí. Doufám, že se před závodem dostaneme na vodu na trénink. Kontejner má samozřejmě zpoždění, tak uvidíme, kdy nakonec přijede. Je v něm motorák, prkno a plachty si beru do letadla.

Patrik: Když jsem byl v Enošimě naposledy, přišel tajfun, tři dny byly obrovské vlny jako paneláky, nikdo nemohl vyplout. Pak taky může přijít tsunami. Dostali jsme instrukce a místo na moři, kde je hluboko a kde se tsunami nevytvoří. Tam máme v takovém případě rychle plout, pokud by nás zastihla na moři. A také evakuační místo na břehu, kam se máme jít případně schovat. Když jsem byl v Japonsku poprvé, bylo zemětřesení, tajfun už jsem tam taky zažil, takže je to jasné, letos nás čeká tsunami.

Bude regata ještě v něčem specifická?

Patrik: Například si na vodu v Enošimě nesmím vzít telefon, meteostanici, tablet ani GPS. A to ani během tréninku. Platí to pro všechny údajně proto, aby měli všichni stejné podmínky. Ale Angličani tam už mají čtyři roky naházené meteobóje… Můžu si vtít anemometr, bavlnku a foťák, který nemá připojení na wifi, a naopak musíme mít vysílačku VHF, píšťalku, nůž a po celou dobu na sobě oblečenou záchrannou vestu. Vestu musí mít i závodníci, Karel si ji může sundat jen, pokud se bude převlékat. Musí v ní už vyplout i ve slabém větru a jen pokud nevytáhnou vlajku, tak si ve startovním prostoru může vestu sundat. Normálně se ve slabém větru ve vestě nejezdí, protože závodníci pumpují a vesta by jim překážela a bylo by jim horko.

Kde budete bydlet?

Karel: V Enošimě bude vytvořena samostatná jachtařská vesnice – nějaký hotelový komplex, kde by měli všichni jachtaři i s doprovodem bydlet. Je to asi půlhodiny jízdy od přístavu. Museli jsme nahlásit místa, kde se chceme pohybovat. Vše bude fungovat na principu bubliny, z níž nemůžeme vůbec ven. A dokonce i v jejím rámci jsme museli upřesnit místa, kde budeme, třeba olympijskou vesnici. Bude to hlídané aplikací v telefonu, kterou si musí každý účastník her nainstalovat. Bude tak sledovaný a hned jasné, s kým se potkal. Kdyby byl pozitivní, aby bylo snadné dohledat všechny kontakty.

Patrik: Ale už jsme slyšeli, že Angličani mají nějaké svoje bydlení. A také někteří trenéři vůbec nedostali akreditaci, aby mohli bydlet v Enošimě. Nikdo v tom vlastně ještě nemá jasno, jak to nakonec bude.

Půjdete na slavnostní zahájení?

Patrik: Rádi bychom, ale podle posledních informací, mají všichni jachtaři zákaz na zahájení jít. Nicméně se budeme snažit udělat maximum pro to, abychom tam mohli. Zahájení k olympiádě patří a chtěli bychom být u toho. Navíc ceremoniál se koná 23. a my máme 24. volno. Takže by se to i hodilo.

Kdy se vracíte?

Patrik: Je dané, že do dvou dnů po skončení závodu musíme zase odletět. Pak to upřesnili tak, že do 48 hodin po skončení poslední rozjížďky. Takže přiletět můžeme nejdříve 31. 7., kdyby se využívaly rezervní dny, tak až 3. 8.

Karel: Také bude záležet na tom, jestli se dostanu do medailové rozjížďky pro prvních deset, která je naplánována na 31. 7. a 1. 8. má rezervní den, nebo ne. Máme zabukovanou letenku až na 3. 8., ale je možné ji přebukovat podle potřeby.