Sníh, bláto i led. Osmidenní Zimní běh na Blaník protnul cíl
Sdílet
Výživnou sněhovo-blátivo-ledovou torturu přichystal letošní Zimní běh na Blaník. Po celý týden, přesněji osm dní, ji postupně a dobrovolně podstoupily tři stovky běžců (364 se jich přihlásilo, 292 poslalo své výsledky). Nejrychleji – za 1:51:00 – běžela 24 km s 600metrovým převýšením dvojice Jakub Exner a David Vaněk ze Swoboda Pteamu Jihlava. Jiní vydrželi putovat krajinou i šest hodin.
„Jsme rádi, lidi nás chválí, na tu hrůzu jsme to zvládli,“ říká Ondřej Pojmon, šéf pořadatelského týmu. První víkend zavalil 24 km trať z Vlašimi na Velký Blaník čerstvý sníh, ve středu přišla šílená obleva a postupně začalo přes noc přimrzat. Přesto „stopa“ vydržela, stejně jako značení. „Každý den jsme ji procházeli, aby to nikde nehaprovalo. Lidi si mohli vybrat, kdy chtějí běžet, někteří přijeli až večer a běhali s čelovkami,“ vypráví ředitel.
Sám se vydal na trať v pátek odpoledne a časem 2:11:31 se zařadil na 24. pozici. „Párkrát jsem si byl kousek proběhnout, sháněl jsem pak na rozbředlý povrch orienťácké boty s hřeby. Povedlo se, ale stejně to bylo těžký, celé jsem běžel sám a do cíle se dostal až za tmy,“ přiznává.
To vítězové si dali tandem. Obhájce prvenství Jakub Exner (loni za 1:38), původem caniscrosař, ale taky už vítěz předloňského Třeboňského maratonu (který umí maraton za 2:31 a půlmaraton za 1:11), si vzal jako parťáka Davida Vaňka. „Vyběhli jsme druhou sobotu v devět ráno. Vzal jsem krosové boty s hroty, ale stejně to klouzalo. Hodně jsme si pomohli, nezávodili proti sobě, ale vzali to jako kvalitní trénink,“ říkal 37letý vítěz.
Dvě minuty (1:53:02) za nimi zaběhl vlašimský veterán Rudolf Jánošík. Čerstvý padesátník má na kontě už ze 47 ročníků 21 účastí (a jedno druhé místo ještě jako čtyřicátník) a trasu zná ze svých pravidelných nedělních tréninků. „Bylo to náročnější než kdy jindy, ale já měl jen asi o dvě minuty horší čas než loni za sucha. Přišel jsem to zkusit v pondělí ve tři odpoledne, rozběhlo se mi to pěkně, až se mi nechtělo přestat. Ale přece jen jsem běžel sám, nenašel jsem tolik motivace ještě přitlačit,“ popisuje svůj výkon.
Mezi ženami byla ve své premiéře nejlepší Olga Krčálová z Polně za 2:14:50, v absolutním pořadí 31. Ta se vydala do boje naopak hned první den, v hlubokém sněhu. „Bylo to těžší, ale líbilo se mi to, vlastně bylo hezky,“ usmívala se.
Při organizačním zápřahu, který pokračuje i tento týden rozesíláním účastnických dárečků a cen, stihli Pojmon a spol. vyhlásit ještě další podnik, podzimní (9. 10. start v 17 hodin) Noční běh na Blaník, 10 km z Načeradce. „Mám trať zatím v počítači, ale musíme poslat informaci do světa, dokud je tady okolo nás živo,“ dodává. V dubnu navíc obnovuje hodinovku na ovále vlašimského stadionu. A uvažuje i o další změně zimního půlmaratonu. To se ale nechte překvapit, jistý je teď jenom termín 22. 1. 2022.
Výsledky najdete zde: https://behnablanik.cz/
A takhle jsme zachytili rozjezd před týdnem:
Zimní běh na Blaník naplňuje důkladně svá specifika. Běhá se v hlubokém sněhu a za mrazu. Už od soboty a potrvá to týden. Vinou vládních opatření pořadatelé zvolili individuální režim. A ten navzdory mocně zasněženým cestám pod mýtickým kopcem využily o prvním víkendu téměř dvě stovky běžců.
„Ohlasy jsou hodně pozitivní, lidi jsou rádi, že se závod koná,“ konstatuje spokojeně šéf pořadatelského týmu Ondřej Pojmon. Původní plán zněl vzhledem ke 4. stupni „psa Covida“ běhat intervalově v pětičlenných skupinkách a zachovat tak v rámci možností závodní rytmus – jenže i ten po novém roce padl.
Posunovat termín nechtěli vzhledem k nejistotě vývoje situace i s ohledem na bourání následné termínové listiny (jak činí v klidu ti „velcí“ organizátoři…). Ale zavřít krám úplně, jak učinili mnozí další pořadatelé (loni se z podobných podniků komplet odběhl jen Mizuno Trail Running Cup…), nechtěli. A tak se tu běhá po známé vyznačené trati bez doprovodného servisu, podobně jako koncem listopadu třebas v Senohrabech.
„Trať jsme značili od čtvrtka ve třech lidech. Bílé a modré stuhy, černé šipky. A každý den ráno to obnovujeme a udržujeme. Nejvíc práce máme ve vlašimském parku, ale ty tři kilometry zvládneme,“ říká Pojmon, vědom si občasných špatných zkušeností jiných organizátorů, jimž vandalové strhávají fáborky či jinak „vtipně“ ničí práci. Současných 24 kilometrů v terénu s vrcholem na kótě 638 metrů tedy tvoří pořádnou a vydatnou porci pro všechny strany, personál i účastníky.
Možná většího soupeře ale přinesla mocná sněhová vlna. První dny odlákala pár potenciálních účastníků na běžky a těm nezdolným připravila náročnou výzvu. „Zvažovali jsme i skútr, ale nakonec se to prošláplo jen během, aby měli všichni předvídatelné podmínky. První měli větší vrstvu čerstvého sněhu, ale pak se tu ušlapalo a umrzlo, což bylo ještě horší a raději se běhalo po straně v měkčím,“ popisuje podmínky na trase. Čistě po asfaltu tady vede jen kilák. Třeba známý aktivista Tomáš Zahálka běžel sice v botách, ale krom obvyklého kiltu jinak bez oblečení. A užil si to!
Doporučuje se běhat za světla od osmi do čtyř, raději i ve dvojicích. Na startu u vlašimského zámku je kamera, pořadatelé sledují cvrkot, doplňují základní pití po doběhu. Po cestě se dá koupit občerstvení v Domě přírody (8,5 km a zpět 15,5 km), nebo ve stánku na Velkém Blaníku (14,5 km). Zkušení běžci si raději berou vlastní s sebou.
Startovné spadlo na symbolickou stovku, za níž dostanete i čelenku, medaili, gel a další dárečky, prodávají se doplňky v e-shopu. Na webu naleznete průběžné pořadí, ale bez dosažených časů. „Nechtěli jsme šponovat přehnanou soutěživost a vyčkávání na výhodnější podmínky,“ vysvětluje ředitel. Teoreticky i tady můžete zaběhnout až do sobotní půlnoci trať víckrát a zapsat si ten lepší čas (jako to šlo ve zmíněných Senohrabech), ale vzhledem k délce i profilu se patrně mnoho takových vyzyvatelů nenajde.
Ostatně o rekordní časy tady letos nejde. Na loňské vítězné výsledky Jakuba Exnera 1:38:58 a Lujzy Slávikové 1:46:57 se může jen vzpomínat. Anebo by se musel zjevit běžec jiného levlu. Očekává se až 350 účastníků, ani tady loňský rekord 519 asi nepadne. Ale to vůbec nevadí. I ve 47. ročníku odvádějí pořadatelé skvělou práci, což běžci jistě do budoucna ocení. Dávno už nejde jen o regionální akcičku, vždyť i v tomhle nečase sem přijeli třeba až z Náchoda i jiných dálav. Pořád se můžete dohlásit a proběhnout se taky. Možná probudíme blanické rytíře, teď zrovna by se jejich aspoň krátký výsadek docela hodil, co říkáte?
foto: facebook pořadatelů
