Hlavně rozum. Jak trénovat na kole v době koronavirové epidemie
Sdílet
Jasně, že branky, body, vteřiny jsou v současné době podružnou záležitostí. Na druhou stranu však pozitivní psychické rozpoložení, potřebné k překonání krizových chvil, dodává nám mnohým sport, pohyb, zachování rovnováhy. Jak se připravovat na kole v čase téměř zákazu vycházení radí zasloužilý trenér, bývalý reprezentační kouč, 55letý Jiří Lutovský. „Hlavně rozum,“ mírní extrémní hysterii i lehkovážné exhibice. Málokdo pamatuje v prostředí českých horských kol víc než on.
Co teď dělají studenti vašeho sportovního gymnázia a členové vašeho týmu ve Vimperku?
Všichni mají individuální plán studijní a teď i tréninkový, dostávají ho po týdnech. Většinu mám na aplikaci Trainingpeaks ve skupině, tam je sleduju. Využili jsme také našeho partnera Rouvy s chytrými trenažery na domácí trénink, dá se to takhle. Zaměřili jsme se na vytrvalost, jednou až dvakrát týdně prokládáme nějakými intervaly. Z počátku období bylo pěkně, většina tréninků se dala objet na biku venku, ale teď přišla zima a napadl sníh, tak jsme na Rouvy. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet, a přizpůsobíme se. Jen se nechceme za dva měsíce zanořit do jednoho stereotypního tempa. Nejdůležitější je udržení motivace. Nemáš ji čím podpořit, všechno se odkládá.
Co doporučuješ ostatním cyklistům, zvyklým na pravidelnou porci vlastních endorfinů. Zůstat opatrně doma, nebo vyrazit odvážně ven?
Každopádně vyjeďte ven, to pomůže psychicky. Do lesa, na výlet, nabrat delší vytrvalost. V přírodě, kde jsi sám, se asi nic neděje, nic ti nehrozí, ani ty sám bys nikoho ohrozit neměl. Proto jsme omezili silnici a zůstali na biku v terénu, kde skoro nikoho nepotkáš. K tomu se může doma přidat ergometr, kdo má, zvolit si další cvičení posilovací a kompenzační. Zkrátka vytvořit si režim, aby ses měl k čemu upnout a udržel se v kondici.
Nabádáš i samotáře v lese jezdit stále s rouškou (podle posledního prohlášení Světové zdravotnické organizace to není příliš účinné)?
Nechci být Antikrist, ale nosit ji venku sám mi přijde kontraproduktivní. Na čerstvém vzduchu přece provětráš plíce, vypotíš se. Při kontaktu s jinými osobami ať se každý chrání, to je jasný. Vím, že je společnost vyblázněná, ale nepouštějme se, proboha, do honu na čarodějnice. Naopak přece řada doktorů permanentně nosit roušky nedoporučuje. Takhle bychom museli zakázat i jízdu autem, protože přece pořád přináší i bouračky.
A doma, třeba právě na Rouvy, je lepší šlapat na biku nebo na silničce?
My máme postavené silničky, mají ořech na jedenáctku. Ale hobíkům doporučuju i bajka, s kazetou levnou dvanáctkou přidělanou na jedenáctku ořech. Zrovna na Rouvy etapě na Mount Ventoux by ses jinak hodně vytrápil. Je potřeba si vyladit převody, opravdu si určitě přendat si kazetu z horáka. Horák je pohodlnější a stoupání náročný. Trenažér ti nic neodpustí, nic nepřejedeš setrvačností, pro spoustu lidí je příjemnější bike.
Většině lidí zbyde i více času na domácí kompenzační cvičení, v sezoně a každodenním šrumci obvykle často opomíjené. Na co je potřeba se zaměřit?
Posilovat antagonisty – břicho, záda a svaly, které jdou proti. Cyklistům se zkracuje nejvíc bedrokyčlostehenní sval neboli iliopsoas, a to pak způsobuje bolesti zad. Doporučuju sklapovačky bez opory nohou. A taky si přidat ruce, budou důležitý při maratonech.
V této fázi sezony už cyklisté jindy nevyužívají alternativní aerobní kapacity. Co teď – běh, běžky, svižná chůze v kopcích?
Úplně v pohodě bych zařadil běh, ten ničemu nevadí. Naopak posílíš jiné svaly, zpevníš celé tělo, je to úplně nejlepší. Na běžky se asi ještě někde v horách dá, ale myslím si, že v celkové atmosféře už na to asi nikdo nemá náladu.
Řešíte zvýšenou vitaminizaci a potravinové doplňky?
Nebezpečí je podobné chřipce, proto bych vzal céčko a déčko. Gram céčka s dlouhým efektem uvolňování denně bereme i normálně. Je to vitamín i antioxidant, tím nic nezkazíš, případný přebytek vyčůráš. Déčko se hodí taky, zvlášť když svítí míň sluníčka. Možná bych přidal Preventany, zaprvé zvýšíš obranyschopnost a zadruhé posuneš i psychiku pocitem, že děláš něco navíc.
Nejde ladit formu, jak se nastavit pro zachování co nejlepší výkonnosti? Anebo souhlasíš s doporučeními zůstat jen na hladině lehké údržby, neoslabovat i zdravé tělo větší zátěží?
Na ergáči bych si stanovil třeba výzvu Pomáháme Itálii a dal si všechny etapy do čtyřech pěti dní. Když jezdíte venku, vyberte si okruh, měřte časy a sledujte je, jednou za cyklus si ho prubněte rychleji, a porovnejte, zda jste se odminule zlepšili. S wattmetry a sporttestry nebo se Stravou se dá sledovat samozřejmě líp. Tím, že budeš ležet, se proti virům neochráníš. Je potřeba se udržovat, i když nemůžeš ladit formu, protože se neví, kdy se začne závodit.
Jak to odhaduješ reálně?
Vyhlášení politiků jsou různá, ale já předpokládám návrat do školy koncem května nebo začátkem června, závody v létě. Průchod infekce populací se sice tvrdými nařízeními zpomalí, ale nemůžou nás pořád držet doma. Opatření vyvolaly šílené hysterie, budou následovat ekonomické dopady, restrikce už teď působí špatně na celkovou náladu mezi lidmi, cyklisti venku jsou nyní často považováni skoro za vrahy. Myslím, že jakmile se povolí běžný režim, závody začnou do týdne, ani pořadatelé nechtějí čekat, překládat termíny. Když se lidi budou udržovat ve správném napětí, budou mít všichni stejnou startovní čáru, smaže se výhoda toho, kdo byl přes zimu párkrát na Mallorce. Srovná se to brzy a celá sezona se jen posune, dejme tomu, o tři měsíce dozadu, přes prázdniny až do podzimu. I když nevím, jak se to tam pak všechno nacpe. Ta mezinárodní pak záleží na tom, zda se otevřou všude přibližně stejně hranice.
Před školou… 
…a na domácím okruhu.
Z pohledu profíků se přeložení olympiády o celý rok zdá nejrozumnějším řešením, že?
Určitě. Už krok Mezinárodní cyklistické federace UCI stopnout všechny kvalifikace v začátku krize 3. března byl velmi spravedlivý. Teď se ale nastolila otázka, jak s nimi dál, aby vytvořily co nejférovější systém. Já osobně bych klidně ponechal současný stav žebříčku. Anebo tam spíš přidal jen pár hlavních závodů, mistrovství světa a světové poháry, možná kontinentální a národní šampionáty, kam se vydají ti skutečně nejlepší. Ale už bych nepřidával nejrůznější další závody, které se dělaly jen proto, aby se někde daly získávat body a navíc teď, kdy není jisté, ze které země se bude kdy moci cestovat za hranice.
Foto: Ondřej Kroutil, Václav Novák
