Indurain, pětinásobný král Tour, pojede Titan Desert na biku
Sdílet
Podle expertů i fanoušků nejlepší španělský cyklista všech dob Miquel Indurian, mj. pětinásobný vítěz Tour de France, pojede příští rok na jaře proslulý etapový závod horských kol Titan Desert v marocké poušti.
„Hrál jsem si s tou myšlenkou už několik let a nyní jsem usoudil, že je třeba začít dělat nové věci,“ prohlásil při prezentaci nadcházejícího 15. ročníku.
Navlékne číslo 15 také proto, že Indurain vyhrál jako 1 Španěl celou Tour 5x v řadě. Pojede v dresu týmu KH-7, vedeném Melciorem Maurim, mužem, který mu „vozil vodu“ už před pětadvaceti lety na silnici v dresu Banesta. Hra s čísly znamená pro Induraina hodně – poprvé vyhrál Tour s 35 a poprvé vyhrál Giro s 25…
„Zkusíme, chceme dokončit, ale hlavně si užít šest dní na kole. Samozřejmě budeme závodit, ale především chceme dojet do cíle,“ dodala nyní 55letá legenda, která ukončila vrcholnou kariéru v roce 1996. Ostatně tým KH-7 vysílá i obhájce posledních čtyř prvenství Josepa Betalú nebo trojnásobnou vítězku Annu Ramírezovou.
Na horském kole nemá Indurain tolik zkušeností. „Ale Titan vyžaduje hlavně rytmus, a když přijdeš ze silnice, je to o něco snazší. Avšak zase rozhodují technické faktory, duny a umění využívat navigaci. Doufám, že mě to pořádně naučí,“ usmál se. Zato šlapat ve vedru, to byla vždy jeho přednost. „Ale v poušti jsem nikdy nebyl,“ dodal.
Titan Desert už přilákala další slavné silničáře. Jeli tu Abraham Olano, Laurent Jalabert, Claudio Chiapucci nebo Joaquín Rodriguez. „Vyprávěli mi o tom, že si to opravdu užili a prožili i těžké okamžiky. Je to pro mě znovu velká výzva jako když jsem se kdysi chystal na Grand Tour,“ přidal ještě. Opět pojede další slavný silničář Sylvain Chavannel, rekordman v počtu účastí na Tour.
Letošní ročník ochutnali také dva přední čeští bikeři Marek Rauchfuss (10. v pořadí) a Filip Adel (17.). „Byla to zkušenost na hranici sportovní regulérnosti, jakou považujeme za běžnou u nás. Přes šest set kiláků v šesti dnech v poušti s Garminem a check pointy… Dakar na kole,“ povídal Rauchfuss.
„Hodně záleželo na umění navigace i hlavě. Jedeš a přitom musíš v plné rychlosti a na kamenech pořád něco naklikávat do budíku a hledat ideální řešení. Najednou bloudíš v dunách, ztratíš se, a co s tím? Tušíš směr, ale nemůžeš trefit správnou cestu. Nebo jedeš v balíku deseti lidí a najednou jsou tři z nich kus stranou, přitom víš, že na tom nejsou líp než ty. Navíc se jelo hodně po rovině, na větru, k tomu hlídáš defekt, koukáš na soupeře. Fakt náročný. Jiný styl závodění, silný zážitek,“ popisoval.
