Individuální půlmaraton obkroužil Prahu 4. A běhá se dál…

Půlmaraton s poznávacím přesahem má Praha 4. Běželo se po jejím obvodu, ve slunečném červnovém dopoledni, v pohodě individuálních startů, povětšinou klidnými uličkami, zčásti terénem, s bezpečnými přeběhy silnic. Někdy po dvojicích, jindy i pěšmo s holemi, po značkách, s občerstvovačkami. Okruh zůstává virtuálně vytyčen i nadále pro další zájemce.

„Držel jsem tempo po čtyřech (minutách na kilometr) pocitově, co to šlo. Na pár místech jsem lehce zaváhal při orientaci. Poslední dobou moc neběhám, skoro jen jezdím na kole. Na patnáctém někde na Spořilově už mě to bolelo a těšil jsem se na Vyšehrad,“ říkal vítěz Josef Rendl (1:39,46). Celý život bydlí v Praze 4, nejdřív na Jižním Městě, teď přes dvacet let v Podolí, taky pracoval v Hodkovičkách, teď vede svěřence i v Běžecké škole Prahy 4.

„Přesnou trať jsem předem nestudoval, několikrát jsem i zaváhal při orientaci a pár minut nabral. Ale všechna místa znám, měl jsem trochu nostalgických vzpomínek, co jsem tam kde prožil. Bylo to pestrý, zajímavý, moc hezký,“ pochvaloval si. Nejlepší ženou byla Karolína Jeníková (2:07:49), téměř po celou dobu v patách s Lucií Mošovskou (v cíli -2:07).

Okruh zamířil ze Žlutých lázní v Podolí po cyklostezce, ve slunečném nedělním dopoledni až podivuhodně volné. Přes lávku pod Branickým pivovarem se pak vydal vzhůru do Hodkoviček, dále okolo biotopu na Lhotce, lákajícím ke smočení. Pak dolů k IKEMu a podél jeho divícího se stáda muflonů dřevěnou „celnicí“ na území Krčského lesa. Z něho pak přes můstek směrem na Spořilov, dolů skrytými zákoutími Michle a Nuslí.

Rozbité schody do parku Jezerka už daly zabrat, naštěstí tady přinesl osvěžení druhý hlavní bufet. Okolo divadla se proběhlo k sousednímu stánku múz na Fidlovačce a odtud poslední kopec k Vyšehradu. Tunýlkem jsme prohlédli k závěrečnému sestupu k porodnici na Podolské nábřeží a po něm ještě poslední (nekonečný) kilometr zpět do Žlutých lázní, už klokotajících téměř letním režimem.

Jeden z účastníků Tomáš Honzák ji odběhl v protisměru. „Hned při výběhu ze startu jsem se chytil nějakého běžce a až po čase někde na Vyšehradě si uvědomil, že běžíme opačně. Už jsem se nechtěl vracet,“ usmíval se omluvně. I on se tak vlastně zapsal mezi vítěze, že?

Trať si poctivě a čestně odběhl také starosta Ondřej Kubín, původní sportovní profesí basketbalista. A velice čestně za 2:34,36. Které město, natož městská část, tohle má? „Běžel jsem pražský půlmaraton po rovině, kdysi před patnácti lety, za 2:20. Tohle bylo těžší, ale i hezčí,“ říkal v cíli, kde ho povzbudily žena a děti. Řada běžců tu také využila regenerační osvěžující koupel ve stále chladné Vltavě. Někteří dorazili až po vyhlášení výsledků, dali si skoro celodenní štrapáci.

„Hlásilo se mi pár lidí, že zrovna dnes nemůžou, ale odběhnou si trasu jindy. Chceme ji nechat virtuálně vyznačenou, budeme zaznamenávat časy a určitě vymyslíme i nějakou dlouhodobější soutěž,“ vyprávěl spokojeně Martin Dvořák, šéf pořadatelského týmu. Trasa je zde.

Kompletní výsledky tady.

Foto: MaWa foto/Jan Wawrzyczek