Johaug. Žena pro ženy. To nejlepší z norské módy. Legenda byla v Praze

Turbo Therese aneb králíček Duracel, neboli jedna ze tří nejlepších běžkyň na lyžích na světě všech dob přijela do Prahy, aby zde pokřtila zahájení prodeje své značky dámského sportovního oblečení (nejen) v pražském obchodu M1. Norská kráska Therese Johaugová má pětiměsíční dcerku a pořád sportuje.

„Poté, co loni na jaře skončila moje profesionální sportovní kariéra, si zvykám na jiný život a učím se nové věci. Prošla jsem si ve firmě obchodem i marketinkem, poznávám práci v kanceláři, další lidi. Řeším všechno, ale mám okolo skvělý tým, je to zábavné,“ říká drobná modrooká blondýna, čtyřnásobná olympijská vítězka, čtrnáctinásobná mistryně světa, vítězka světových pohárů i Tour de ski v pětatřiceti na prahu druhé části aktivního života.

„V něčem to je podobné jako ve sportu, taky tady soutěžíme s jinými značkami, stejně jako jsme závodili s jinými sportovci,“ vypráví o dalších výzvách. To platí třeba i pro Kari Traa, norskou značku „žen pro ženy“, kterou založila bývalá mistryně světa v akrobatickém lyžování. „Ano, pozorně se sledujeme, učíme se od sebe, navzájem inspirujeme a soutěžíme zároveň,“ usmívá se.

S vlastní značkou začala už v roce 2012, po svém prvním vítězství ve světovém poháru na Holmenkollenu. „V reprezentaci jsme používali značku Swix, ale oni neměli rukavice, jaké by mi hlavně na trénink na běžkách vyhovovaly. Musela jsem si nějaké koupit a najednou mě napadlo, co kdybych si nechala udělat svoje? Ale jak to skloubit s vlastní kariérou, nastal už správný čas? Když jsem vyrůstala, moje maminka mi ušila nebo upletla spoustu kousků oblečení a tak jsem se s í o tom poradila,“ vzpomíná. Prvních rukavic s jejím jménem se prodalo čtyři tisíce kusů. Byla překvapená a pustila se nadšeně do podnikání.

Firma se postupně rozjížděla v letech, kdy se Johaugová věnovala profesionálně lyžování. A kdy ji v roce 2017 zastavila podivná dopingová aféra. Neobávala se, že zničí i její byznys? „Měli jsme za sebou teprve první rok s kompletní kolekcí a opravdu jsem měla strach, co bude nejen s moji kariérou, ale taky že si lidi třeba přestanou kupovat věci s mým jménem,“ připouští. „Jenže když jsem podívala do zrcadla, věděla jsem, že jsem neudělala nic špatného, že jsem neprovinila, a to mi dalo sílu tohle období překonat. Tvrdě jsem pracovala, abych všem ukázala, kdo skutečně jsem, až tisíc čtyři sta hodin týdně každý z těch dvou let. Ten samý čas jsem trávila prací pro moji firmu.“

Jako zadostiučinění pak přišla její nejlepší léta s totální dominancí ženskému poli. Loni v březnu zavírala na světovém poháru ve Falunu vítězstvím na volné desítce a třetím místem v mix štafetě, loučila až v dubnu výhrou v maratonu ve Finse, tuhle práci tedy dokončila. Ale život profesionální sportovkyně ji občas chybí. „Jistě, společné tréninky, závodění, ti lidé, se kterými jsem trávila spoustu času. Najednou jsem pociťovala obrovské prázdno… Ale naplnila jsem si tam veškeré cíle, nastal čas posunout se dál, ve čtyřiatřiceti začít dělat taky jiné věci. Ale někdy to na mě přijde a stýská se mi po těch časech,“ zamýšlí se.

Co takhle vrátit se na vrcholovou scénu s holčičkou, přála by si, aby se vydala v těchto jejich stopách? „Chci, aby byla součástí sportovního světa, ale v jaké míře a kde přesně, to nechám na ní, co bude chtít.“ Anebo si vyrazit na túry na lyžích s noclehem pod stanem, jak je v Norsku zvykem. „Jo, jo, třeba to teď přijde. Fanoušky kempující podél tratí a tu skvělou atmosféru jsem vnímala, moc se mi to líbilo. Ale nikdy jsem neměla čas trávit s nimi takhle čas.“

Se sportováním ale sama neskončila ani teď jako čerstvá maminka. „Pořád něco dělám, pořád ráda běhám a chtěla bych jednou zaběhnout maraton. Možná si zkusím i pořádný trailový běh,“ plánuje s připomínkou Sophie Laukliové, bývalé americké běžkyně na lyžích, která teď ovládla celou Golden Trail World Series. „Chodím i na kolečkové lyže, trénuju každý den. Nebo, než že přímo trénuju, ale něco dělám,“ směje se zase. V Norsku pořádá pravidelně také kempy pro sportující ženy, podobné se svým jménem, ale místními ambasadory slibuje i v Česku distributor jejího oblečení, známá firma Norská móda, zastupující už 15 norských brandů.

Značka Johaug nabízí čtyři kompletní kolekce především na aerobní sportovní aktivity – na běhání, lyže, kolo, ale i do fit centra nebo na treky. Aktuálně v úsporných povětšinou černo, bílo, šedých barevných odstínech. „Zima nikdy nevypadala tak dobře,“ hlásí její webové stránky. „Trénink mi dával hodně životní energie a pořád mě baví. Vím, že pokud se žena cítí dobře, podá ještě lepší výkon. A já chci, aby k tomu přispělo i naše oblečení, abyste v něm dosáhly cílů, jaké si samy stanovíte,“ vysvětluje filozofii značky. „Důležitá je pro nás i udržitelnost, hodně dbáme na původ materiálů i podmínky v továrnách, kde se vyrábějí.“

Kde pak spočívá tajemství až drtivé síly norského běžeckého lyžování? „Hodně trénujeme a milujeme sportování v přírodě. Mám hodně idolů a taky vynikající trenéry,“ přemýšlí. Proto hodnotí pozitivně snahu české běžkyně Kateřiny Janatové, která se v létě připravovala v Norsku pod vedením místních koučů. „Určitě ji to posune na další level,“ je přesvědčena.

A jakže vnímá popularitu skvělých norských sportovců v čele s lyžaři, kdo si doma stojí výš, ona nebo třeba Johannes Klaebo? „Největší hvězdou je ale (fotbalista) Erling Haaland, o tom není pochyb, vždyť se na mě podívejte, jak jsem vysoká celebrita,“ směje se. „A on dal přece včera (v Lize mistrů, pozn. aut.) zase dva góly…“

Foto: Michal Kroužel, Norská móda