Poklidné městské plavání, běhání a bikování… aneb Bernský triatlon
Sdílet

„Zpomalte váš život,“ vítá obří billboard na nádraží v Bernu. A skutečně. Švýcarská metropole vás pozvolna a neúprosně pohltí, či spíše vtáhne do svého pohodového životaběhu. Na dohled ve vyzývavém oparu máte čtyřtisícové štíty Alp, ale proč se neustále hnát za limitními vrcholy? Dopřejte si v nadcházejících letních dnech pár klidných dní ve městě, jistě i tady v aktivním pohybu.

Bern není (sebe)vražedná megapole, ale stotisícové město ve výšce okolo 600 metrů pro příjemný život. Chodí se po něm pěšky, nebo jezdí na kole (všeho druhu), dál jezdí trolejbusem nebo vlakem. Místní od rána (a vlastně po celý den) vysedávají po kavárnách, či teď spíše jejich zahrádkách, na starém městě, které se pochopitelně i díky tomu dostalo na seznam kulturních památek UNESCO. A když jsme (stále ještě v pokročilém) v létě, odpoledne je třeba se přesunout dolů v řece Aare, jejíž velký meandr odděluje historické centrum od zbytku širší půlmilionové aglomerace, resp. přilehlých městeček a obcí.
Ledově chladná/krásná Aare
„Plavání v proudu řeky, je to nesmírně osvěžující,“ odpoví bez váhání Marc Steffen ze zdejší turistické agentury Bern Welcome na otázku, jaká činnost je pro něj ve městě typická a nejpříjemnější. Mocný a dravý tah bleděmodré řeky, zabarvené minerály nedalekých ledovců Bernských Alp, má teď hrozivých šestnáct stupňů. Ale nezanořit se bych považoval za promarněnou šanci.






Bern protíná od jihu k severu a na jejím toku jsou jako korálky navlečeny plovárny s pečlivě střiženými trávníčky, bistry, lehátky, hřišťátky, vyhlídkovými moly a často i dalšími bazény (s už teplejší vodou) na břehu. Všude vstup zdarma. Proč, to mi nedokázal přesně vysvětlit nikdo. Snad jako kompenzace, že je její voda tak chladná? Anebo se spíš i zastupitelé metropole bankovní velmoci v tomto případě ustrnuli a nabídli její krásu všem (potřebným)? Každopádně to je příjemný benefit pro obyvatele i návštěvníky. A stojí za to si ho užít, co to jde. Třeba skočit z mostu, když to hladina dovolí, a nechat se unášet až k nejbližší zmrzlinárně – nejlepší je Gelaterie di Berne dole u plovárny Milagri.
Svižný proud využívají i raftingové společnosti, které pořádají zhruba tříhodinové plavby (asi 25 km) z Thunu. Buď s průvodcem, nebo mírně pokročilým na půjčeném raftu, který si pak zpod bernského mostu Kirchenfeld odvezou zpět. Jestliže jste se doposavad nezklidnili, pak tady už to dokázat prostě musíte. Plujete si a ohlížíte se na zasněženou čepici Jungfrau a dalších velikánů, můžete i se záchrannou vestou skočit do vody a ochladit se, anebo zapádlovat do opuštěné zátoky a tam si dát svačinku, nebo jen tak zevlovat a mávat dalším vodákům. Ahóóóój Grüssíííí. Hlavně… žádný spěch. „Vskutku stresová práce,“ povzdychne si Matthias, náš nizozemský kapitán, jinak milovník base-jumpu a bungee jumpingu. Ale i na vodě si ještě teď v srpnu roku 2 covidového nasadí roušku, neboť šéfové prý nikdy nespějí.
Doběhnout do Medvědího parku
Pokud se ani teď neobejdete bez své (tréninkové) dávky, vyběhnout můžete z města proti proudu, jak je libo. Šotolinová cesta s vyhlídkami na řeku, nebo později na louky a okolní kopečky. Tři, pět, sedm, deset? Kilometry ani nevnímáte. Tak ještě zpátky, jakmile natrefíte na most, můžete to vzít po druhé straně. Proběhnete i zoologickou zahradu a jako cílovou bránu berte erbovní Medvědí park.



Zakladatel města, vévoda Bechtold V. von Zähringen ulovil po příchodu na poloostrov v řece Aare jako první zvíře právě medvěda. Jména zde aktuálně žijícího párečku Björk a Finn s jejich dcerou Ursinou (její dvojče Bernu museli po konfliktech s matkou prodat do Bulharska) jsou jistě známější než všech švýcarských zastupitelů, zasedajících v parlamentu na protější straně. Samotnou budovu nestráží hejna kulometčíků. Na Bundesplatzu před ní jen tryská na střídačku k nebi 26 fontán, každá úplně jinak, symbolizujíc odlišnost v jednotě u všech švýcarských kantonů. Můžete se tady kdykoliv zastavit a se svým zástupcem si popovídat, taktéž prohlédnout si jeho pracoviště. Pochopitelně zdarma. Pozvání na drink už je na vás – ale malé/dětské pivo nepořídíte pod 5 franků (asi 130 korun).
888. Konečné osmičky na jeden den
Aspoň máte jistotu, že se bude dobře vstávat – vyrážíme na kolo! „Umepedale,“ tak říkají místní jízdě na velocipedu. Okolo města, půvabnou krajinou Berner Oberland, vede okruh 888, zvaný Green line, 59 km. Anebo druhý 890, kratší modrý 43 km. Stihnete je za den, nezáleží na volbě směru ani kola.
Místní půjčovny, jednu najdete přímo na hlavním nádraží, nabízejí povětšinou e-kola, turistická i biky, místních značek od Flyera až ke Scottu, doporučuji spíše gravela nebo klidně silničku. Navzdory zvlněným profilům se netřeba obávat povrchu. Ale jen se kochat… Unikátní venkovskou architekturou i pestrými kulisami lesů a luk. Zvláště jezero Wohlensee, zklidňující na chvíli tok řeky Aare, si zaslouží samostatnou zmínku.



Zastavit na sváču se dá často. Náš tip: Dorfladen ve Frauenkappeln. V téhle vsi neměli žádný obchod a tak si místní s podporou radnice založili družstvo. Za rok v přízemí čerstvě postaveného apartmánového domu otevřeli. Zaměstnali pět lidí a k tomu vypomáhá dvacet dobrovolníků, většinou důchodců, kteří tak najdou sociální kontakt. Nabízejí produkty převážně od místních farmářů, a když se zastavíte, připraví vám za 15 franků prkýnko ze sýrů, klobásek, voňavého chleba a s bylinkovou limonádou. Život je krásný…
Hotel nebo kemp, je ne vlastní apartmán
Kde se v Bernu zabydlet? Pod nekonečnými arkádami i nejstarším (už 580 let) bez přestávky fungujícím orlojem na světě starého města má svůj půvab třeba hotel Bristol s atmosférou britského pubu v lobby a na baru. Za památkami a do muzeí (jen namátkou Alpské, Bernské historické nebo Centrum Paula Kleeho,…) to máte pár kroků. Pokud chcete blíž k přírodě, několik kempů leží na hranicích města, cena za stan a dvě osoby se pohybuje okolo 30 franků.
Jinak abyste seznali realitu (realitního trhu), dvoupokojový byt se tu pronajímá za přibližně 1800 CHF/měsíc a domek na okraji přijde až na milion franků. Což je pořád zhruba polovina toho, co byste dali v Curychu nebo Ženevě. Tak se nedivte, že sami Švýcaři označují Bern za jedno z nejpříjemnějších míst k životu. I do těch velkých hor to mají ze středu své země helvétského kříže jen hodinku vlakem nebo autem…
Až na ně tady naberete síly po útěku z drtícího koloběhu všedního domácího dne, můžete vyrazit taky.



