Trenér filmového hrdiny slavil Zátopkovy narozeniny v časovce v jeho Lomené aleji

Běhalo se v milovaném lese u Staré Boleslavi v Lomené aleji. Na stromech ještě najdete jeho značky, půda je nasáklá potem a krví z jeho usilovného tréninku. V den nedožitých devětadevadesátých narozenin Emila a Dany Zátopkových se letos běžela už popáté Zátopkova desítka.

Ano, jako vždy intervalově na pětikilometrovém okruhu. Zaprvé, aby lesní cesty a stezky pojmuly bohaté závodnické pole. Zároveň i proto, abyste si o trochu víc, pěkně za svoje, ochutnali pocit z co nejrychlejšího tempa. Tak jako sám fenomenální běžec… Po předchozích srpnových a horkých termínech se poprvé běželo v nadcházejícím podzimu. Teplota okolo patnácti stupňů, vlhko a vůně lesa nachystaly báječné kulisy. Pro tuhle atmosféru v závodně možná nejnabitějším podzimním víkendu jednoznačně volna číslo jedna.

• 

• 

• 

• 

Svoji poctu legendě přijel složit Jan Pernica, ceněný trenér vlastního klubu Perňa systém (měl na olympijském maratonu Marcelu Joglovou), který vedl i Václava Neužila, představitele filmového Zátopka. Jeho druhé vítězství sledovala celá rodinka včetně ženy Dany, také běžkyně (dříve Šatrové), i dcerky Johanky, která se narodila krátce před tátovým předloňským vítězstvím. Teď se tu vydala na svůj první závod, a když doťapala předposlední, užila si první medaili.

• 

• 

„Mně se běželo docela dobře, ale nebyl to žádný útok na rekordy. Nemám naběháno, byli jsme na dovolené. Ani jsem to netlačil, ale potvrdil se mi dobrý základ. Vážně uvažuju až někdy na jaře o maratonu,“ vyprávěl spokojeně v cíli. Před třemi lety byl třetí za 34:41, před dvěma lety vyhrál časem 34:53, loni zapsal bez něho Ondřej Fejfar traťový rekord 33:17, letos dal Pernica 35:36. Tehdy bylo vždy letní dusno, teď ideální počasí, to jen pro úplnost.

Také mu scházeli vážní soupeři typu Fejfar, Soukup, dvojčata Svobodové, kteří se tu ukázali v předcházejících letech. Druhý Jirka Hrdinka z Run4Fun Hradec Králové zůstal za ním dvě minuty, třetí Karel Prager ze Sojovic ještě další 1:11.

• 

• 

• 

Mezi ženami obhájila loňské prvenství Radka Churaňová, šestá v absolutním pořadí, ovšem opět v horším čase (40:07, resp. 39:35). Velezkušená česká rekordmanka ve čtyřiadvacetihodinovce má za sebou řadu delších náročných běhů včetně 7 pohoří v Krkonoších nebo půlmaratonu Baroko. Ale hlavně také zlomenou kůstku v nártu a natrženou šlachu tamtéž. Přesto se stále drží výborně. „Jsem trošku blázen, kdybych neměla za víkend aspoň jeden závod, cítila bych se nesvá,“ usmála se.

Druhá doběhla Michaela Vojteková (Power fitness Liberec) -1:24, ta se oproti loňsku naopak zlepšila, třetí Lenka Tomšíková (Run4Fun) -3:40. Tentokrát je neprohnala loni druhá, aténská olympijská veteránka, Anka Baloghová, která poslala na kratší tratě jen tři dcery Leylu, Kaylu a Ayelet. „Za týden mě čeká rakouská série Skyrace v Nassfeldu, kde chci vyhrát a už jsem tak stará, že bych si tady ještě něco namohla,“ omlouvala se. Navíc zdejší stezky zná moc dobře, nedaleko odtud bydlí.

• 

• 

• 

• 

V doublu, štafetě – každý jedno kolo – zvítězili Michal Vimr a Martin Štefl za 43:06. Odměny na stupních vítězů tady stojí za to, vítězové všech kategorií se těší na hodinky Prim s pamětním gravírováním, v tombole čekalo několik párů bot Salming atd. Letos poprvé byla k mání i trička. Emil Zátopek si na nebeském mráčku jistě užil taky. Fakt dobrý.

Kompletní výsledky najdete zde.

Reportáže z minulých závodů zde: 2019 a 2020.

Foto: Martin Wawrzyczek