Horolezci Petreček s Kořínkem posunuli maximum, ale vrcholu Muchu Chhish nedosáhli. Vraceli se „na raka“
Sdílet
Muchu Chhish 2021 Czech Expedition sice neskončila vrcholovou fotografií, ale její účastníci se vrátili v pořádku dolů. „Naším cílem byl světový prvovýstup na pákistánskou horu Muchu Chhish (7 453 m) v Karákoramu, na jejímž vrcholu ještě nikdy nikdo nestál! Sněhová bariéra nás ale dál bohužel nepustila,“ vzkázal Tomáš Petreček.
Cesta začala komplikacemi už při červnovém přestupu v Dubaji, pak i při přesunu do Karimabadu. Doklady o vakcinaci museli překládat i do urdštiny… Pro aklimatizaci zvolili výstup na Mramorovou horu (Sang-E-Marmar), kde se tři dny pohybovali ve výšce okolo 5 600 metrů. Už tam hrozily laviny.
Všech pět členů týmu zahájilo finální výstup s předpokládanou délkou osmi dnů. „Po prvním dnu ve výšce 5 100 metrů, zhodnocení situace a svých možností, se od nás odpojila trojice Janák, Dubský a Husták, a vrátila se zpět do základního tábora. Společně s Pavlem Kořínkem jsme pokračovali dál v lezení,“ popisuje český horolezec a vytrvalec Petreček.
Za hlavním cílem se vydali na první pokus, první den zdolali 1600 výškových metrů. Postupně dosáhli C3 s plánem přejít hlavní hřeben, ale sníh jim zatarasil cestu. Nezdařil se ani druhý pokus. „Přálo počasí, lezecké podmínky obstojné. Oproti minulému roku jsme směr traverzu posunuli o něco níže. Vyšvihli jsme se kolem megaobřích seraků a přečkali noc. Ráno bylo krásně, vyrazili jsme k vrcholu. Ale na vrchu byla krusta, pod ní sněhu po pás, lavinozně smrdící. Padlo těžké rozhodnutí,“ líčí Tomáš Kořínek.
Po třech náročných dnech se podařilo vystoupat do výšky 6 600 metrů, dál je však vysoká sněhová bariéra bohužel nepustila. V kombinaci s 65stupňovým svahem byl jakýkoliv pohyb téměř nemožný a museli sestoupit do základního tábora. Oproti loňsku se posunuli o 250 metrů. „Nebylo to však ideální ani dolů, jak jsme si bláhově mysleli. Tři dny obtížný sestup „na raka“, tedy pozadu, popřípadě slaňování stěnou za doprovodu občasných lavin, traverzu ledopádu a padajících kamenů.“
Všechno ale dobře dopadlo, dokázali se vrátit v pořádku, plní zážitků, nových zkušeností a téměř bez zásob adrenalinu v těle. „Ty jsme nechali ve stěně Muchu Chhish,“ usmívá se Petreček. Za měsíc se tam chystá jedenáctičlenná řecká expedice, tak uvidíme…
