Je mi blbě od startu až do cíle… Tak chutnají tratě mistrovství světa v běhu na lyžích v Oberstdorfu nejlepší Češce Razýmové

Závodní adrenalin na pár týdnů, zdá se podle aktuální situace v zemi, si budeme muset nechat jen v televizní verzi. Takže teď aspoň mistrovství světa klasických lyžařů. Hlavní naděje české výpravy Kateřina Razýmová (a účastnice i našeho Česko-německého půlmaratonu Českým lesem) ho zahájila velice solidním čtrnáctým místem ve skiatlonu, kombinaci 7,5 km klasicky a 7,5 km volně.

Jak hodnotíš výkon a výsledek – tvůj dosud nejlepší při třetím startu na světovém šampionátu?

Tak spokojená úplně nejsem. Ale vlastně kdyby mi to někdo nabídl před mistrovstvím, že takhle skončím, brala bych… Vyvíjelo se to dobře, klasika vyšla nad očekávání dobře, přezouvala jsem osmá (s odstupem 26 vteřin na špici, pozn. aut.). Jenže někde kolem desátého kilometru přišel tlak do rukou na křeče, a už to nešlo bojovat dál ani o desítku (do cíle přijela se ztrátou 1:55,6 na vítězku).

Znáte s trenérem-manželem příčinu – výjimečně těžké tratě, nebo vypadnutí ze závodního tempa po zrušení světového poháru v Novém Městě minulý víkend?

Nevím, čím to přišlo, netrpím na to. Asi se na tom podílí víc faktorů. Tratě jsou tu velmi těžké i ten plný výkon, jede se tempo vysoké od začátku do konce, takové se nenatrénuje. A nějaké zásoby ve svalech pak můžou dojít. Navíc extrémně teplé počasí, chodíme tu přes den v tričku a kraťasech, teploměr ukazuje okolo dvaceti. Aspoň na závod teď bylo pod mrakem okolo sedmi. A to Nové Město tam klidně taky může hrát roli.

Snažili jste se něco nasimulovat v tréninku?

Ze dne na den jsme změnili rytmus i plány, narychlo jsme se přesouvali do Ramsau pod Dachsteinem, kde navíc nebylo moc sněhu. Něco jsme měli naplánováno, ale nedalo se to přesně kopírovat. Trénovali jsme jako před běžným závodem, ale nedělali jsme si vlastní menší závod.

Jak obstál materiál, sprinterky si včera stěžovaly na to, že na tak teplé a mokré sněhy zkrátka už nemají lyže.

Myslím, že včera to nejelo nikomu, byla úplná břečka. Ale dnes jsme měly určitě nadprůměrné lyže. Přitom tu vládnou hodně komplikované podmínky pro servismany. Nesmějí na trať, která se solí, aby ji nezničili. Takže trochu střílejí od boku, na připravené lyže si stoupnu až já rovnou na trati. Skejtový okruh má extrémní kopce, jede se jen nahoru a dolů. Naše lyže patřily k lepším.

Skiatlon je kombinací, kde se dá uspět jen velmi obtížně, zato téměř vždy se hodně ztratí, přinejmenším sil. Nepřemýšlela jsi vzhledem k dalšímu programu pojmout tenhle úvod jako rozjetí a trochu pošetřit?

To ne, neuvažovala jsem o tom, závodíme tři dny za sebou každý víkend. Jsem trénovaná na to, abych takový zápřah utáhla. A víc než míň mi sedí. Nechci říkat, že by byla klasická desítka mojí hlavní tratí, spíš vidím všude podobnou šanci. Taky jdu hned zítra s Katkou Janatovou do týmového sprintu.

To je také ošidná záležitost, ale z tvého pohledu se zrovna tady dá spíše získat. Navíc v nedávné minulosti se našim mužům v čele s Dušanem Kožíškem, ať už jel s kýmkoliv, dařilo sahat i na medaile.

Je to nevyzpytatelný, tam se může cokoliv povést i pokazit. Mohlo by se nám podařit postoupit, tam stojí výsledkový milník. Občas se mi i ve sprintu podaří projít dál a tady bych s přibývajícími koly měla získávat výhodu. Týmový sprint má i dost vytrvalostní charakter. Dá se tam něco udělat.

Jak vidíš další závody – štafetu a závěrečnou klasickou třicítku, kde se už načte únava z celého šampionátu, věříš si?

Nedokážu přesně zhodnotit formu našich ostatních holek. Ale věřím, že všechny v top formě bychom mohli jet o top osmičku a do desátého místa bychom to měly ujet každopádně. Třicítka mezi holkami i kluky, to je ale jiné závodění. Michal Novák přiznal, že na trati občas klidně zařadí druhý oddychový level, jsou vyrovnanější, víc se taktizuje, rozhoduje většinou až v závěru. U nás bude tempo vysoké jako na desítce, k tomu ty extrémně těžké tratě, vedoucí částečně ve stínu i po slunci, takže náročný úkol pro servis připravit lyže, aby vydržely. Ale výkon v klasice při skiatlonu mě povzbudil, že by to mohlo jít.

Potěší jistě i pochvala od televizní spolukomentátorky Kateřiny Neumannové, olympijské vítězky, která tady v Oberstdorfu v roce 2005 získala titul mistryně světa na 10 km volně, že?

Jasně, určitě mě to potěší. Jsem pyšná na to, že moje výsledky nejsou jen jedním výkřikem do tmy, ale mají nějakou konzistentní úroveň.

Celé závodní pole se v letošní divné sezoně sešlo po delší době, třeba Norky záměrně vynechaly Tour de ski. Vnímala jsi nějak to předchozí odlišné zatížení?

Nedá se říct, že by nebyly vyzávoděný. Udělaly si závody doma v Norsku, kde jezdilo sto holek a konkurence vypadá stejně jako na světovém poháru. Možná měly víc klidu na přípravu, ale zase mohly být nervóznější, že jim ta přímá konfrontace chyběla. Nevím. Ale potvrdilo se, že Therese Johaug (získala už dvanácté zlato, pozn. aut.) je někde jinde, spadla a stejně jasně ujela. To poznamenává celé závody. U nás se jede, i když až o druhé místo, ale hned od začátku naplno. Je nám prostě blbě od startu až do cíle.

Jak vypadá atmosféra v Oberstdorfu, poněkud odříznutém městečku v horách  ve Švábsku, pohybujete se pod dohledem?

Čekala jsem, že budeme skoro jako ve vězení, tím spíš, když Němci hrozili s karanténou pro všechny, kdo přijedou z Česka. Ale naštěstí není tomu tak. Pohybujeme se tu úplně volně, jen chodíme každé dva dny na testy, samozřejmě snažíme se být všichni sami zodpovědění. Každá výprava zůstává sama, ale především proto, že se tady bydlí všude v menších penzionech. My máme dva domy naproti sobě i s českými sdruženáři a skokany. Občas se potkáme při jídle, ale není tu tak široký tým a další bafuňáři. Navíc my všichni společně jsme covid prodělali skoro společně, když jsme se nakazili na zářijovém kempu v Oberhofu. Neměli ho snad jen servisáci, ti tam s námi nejeli. Mohli jsme si dovolit ještě zvolnit s návratem do přípravy a odpočinout na rozdíl třeba od biatlonisty Michala Krčmáře, který ho prodělal po vánocích. Máme ho za sebou, možná je to výhoda a zcela jistě hrozí malá pravděpodobnost, že bychom chytili podruhé.

Tak držíme palce i v tomto souboji!

Po loňské sezoně vím moc dobře, že hlavní ze všeho je zdraví.

Foto: Michal Beránek/Deník Sport