Můj běžecký okruh 5: Tonův Malšovický les v Hradci Králové
Sdílet
Když jsem začátkem května psal tento text, už jsme se pozvolna nadechovali do lepších časů – myšleno nejen s ročním obdobím, ale především v souvislosti s covidem. A mě, přiznám se, ani nenapadlo, že bychom se do horších časů (ty zimní teď vůbec nemyslím, vyrazíme přece na sníh) měli vrátit. Dokonce do nich zabřednout ještě hloubš než tehdy. Ale stalo se. “Samoběhačka” se stává opět jednou z mála možných sportovních radostí. Takže se vracím do jara a domů – a nabízím inspiraci (+ další 4 okruhy v odkazech dole). Hledám další terény a těším se na vaše příspěvky…
Kam se ještě rozběhnout? Moc mě baví poznávat nová místa, lesy, kopce a výhledy. Ale jednou za čas – a tím, jak se to poštěstí míň a míň – mě potěší návrat na opravdu domácí okruh, kde znám každou stezku, zákrut i hupík, potůček i vodní plochu. Do Malšovického lesa na kraji Hradci Králové.
Tahle část města patřila vždy mezi nejlepší adresy díky klidu a blízkosti přírody – přitom do centra máte i pěšky na různá místa dvacet až třicet minut. Malšovice bývaly samostatnou osadou, o níž najdete záznamy už v roce 1654. Největším sportovištěm tu ale není Všesportovní stadion s lízátky, místo slavných fotbalových mačů i škvárových dojezdů Závodu míru, nýbrž Malšovický les. Spolu se sousedním Novohradeckým (a rozkládajícím se až k Chocni a do podhúří Orlických hor) jeden z nejrozsáhlejších v celém kraji.
Můj okruh začíná na „náměstí“ v Čajkovského ulici, kde jsem vyrostl a kde se dá zaparkovat. Stále pohodovém, i když notně (spíše skladbou obyvatel než architekturou vymykající se komunistickému unistylu té doby) zestárlém sídlišti ze sedmdesátých let. I tady se leccos změnilo…
Nekonečné přírodní hřiště dostalo umělé prolézačky. Smrčky, které tvořily tyčky fotbalových branek, se už vypínají k nebi a tvoří stín… Původní sauna se stala kanceláří a skladem nejlepšího českého silničního týmu Elkov/Kasper. Zůstala hospoda s kuželnou, teď samozřejmě zavřená. Základní „dřevěná“ školička o kus dál je nyní klubem seniorů, jak výstižné…
Moderní centrum se posunulo za koryto potoka k lesu, kde vyrostlo další sídlišťátko s restaurací Aquarium i s několika rodinnými domy. Zůstala jízdárna a velký koňský výběh, podél něhož už po měkkém mířím k lesu. První zahřívací kilák, na jeho konci místo pro rozcvičení, abecedu a rovinky už na heboučké lesní stezce.
Po ní pak pokračuju dál k jihovýchodu. Po jedné straně bývalé cvičiště lidově demokratické armády Na Plachtě, dnes chráněný biotop, kam před časem vypustili do volné přírody koně Převalského. Po straně druhé o kus dál za lesním jezírkem půvabně ukrytý lesní hřbitov. Až jednou… mám jasno, kde chci nechat spočinout. Ale to si ještě, doufám, počkáme.
Teď pílím dál, chytám tempo. Chřípí nasává voňavý lesní vzduch, pod nohama jemně skřípe udusaný štěrk a písek, přede mnou až na obzor rovná alej. Mapa Malšovického lesa připomíná New York sítí pravidelných čtverců tvořených „street“ a „avenue“, jen místy nepravidelně narušených šikmicemi. Nejen napoprvé se můžete v jejich labyrintu lehce ztratit. Ale hlavní tepny i orientační body jsou všude nadosah.
Po překonání malého valu s novohrádeckou silničkou pokračuju dál z kopečka k jedné z retenčních nádrží. Nedaleko leží Mazurovy chalupy, výletní místo s chráněnou slatinnou loukou. Pokud byste uhnuli doprava, dostanete se brzy ke Kolibě a po překonání hlavní brněnské silnice do druhé západní části lesa směrem k Biřičce a Vysoké nad Labem. Možná až patnáctikilometrová smyčka navíc!
Točím však na opačnou stranu a vychutnávám prostřední travou zarostlý pruh další dlouhé cesty. Ta končí u asfaltky, která před pár lety obkroužila dvanáctikilometrovou štreku lesem (Malšovice – hájovna – Svinary – Malšovice). Perfektní povrch s absolutně nulovým převýšením, lesní kulisa i občerstvovny z ní dělají možná nejlepší trasu na inliny v zemi.
Nám, běžcům, sebrala měkčí povrch a zvýšila rušnost, ale dá se běžet o kus dál. Taky hájovna U dvou šraňků na křižovatce Hradečnice a Písečnice, historické srdce lesa z roku 1880, prošla čerstvou rekonstrukcí a – považte – tady uprostřed lesa si nový pán nechal před vjezdem na pozemek udělat obrubník. Honem pryč…
Půl kilometru odtud leží půvabný rybník Výskyt s turistickou chajdou a teď už i ze dřeva vyřezaným vodníkem a vyhlídkovou teráskou, kde zabavíte doprovod na kole v podobě juniora či seniora. Stačí chvilku vydechnout a zahlídnete kapry mrsknuvší se nad hladinou.
Pokračuju podél bažinné olšiny ke Svinarům a ke Stříbrnému rybníku necelé tři kilometry. V duchu rovnoběžně vedoucích cest stačí jen vybrat, jak dlouhou vytvoříme poslední stranu čtverce.
Na konci Svinar leží z poloviny lesem obklopený malý asi dvouhektarový písník U Borku – kdysi jedno z nejlepších zdejších míst na koupání. Teď oplocené soukromými majiteli pozemků… Za osvěžením je potřeba se vydat kilometr směrem ku Hradci ke „Stříbrňáku“. Už léta neuvěřitelně nevyužité rekreační zóně, kde se zrodil v devadesátkách světově proslulý festival Hip hop kemp, s rybníkem, plážemi, restaurací i kempem a chatkami.
Zanořím se zase zpátky do lesa, souběžně s asfaltovým chodníkem ukrytá mezi stromy a po měkkém další kolmice mě dovede až zpátky k okraji Malšovic. Zděná bouda je hospoda na kraji lesa a chatové kolonie. Naproti mezi stromy vyrostl čerstvě lanový park. Vracím se ke koním a mezi domy zpět na základnu.
Tento okruh může měřit mezi patnácti a dvaceti kilometry s minimálním převýšením. Podle chuti se dá krátit (i prodloužit) tím, že běžíte dřív doleva (nebo déle doprava). Jako základní cca šestka se vine od koní oběhnutí lesního hřbitova podél plotu zpátky ke Zděné boudě. Ideální profily i povrch pro tempové běhy rozličných délek.
Po (menší asfaltové) části vede trať Hradeckého půlmaratonu, od hřbitova k hájovně (teď už po asfaltce) se běhá závod Hradečnice. Nejlíp je tu ale na podzim a v zimě ve vlhkém mlžném oparu nebo za drobného mrholení, kdy nepotkáte člověka, ale jenom srnky.
Další běžecké trasy najdete zde: Rendlosův Jiříkův okruh Praha-Barrandov, Vabrouškův Zlín a Pilouškovy Prachatice a Tonova Praha-Čihadla
Chystáme Krkonošský okruh elitního horského běžce Ondřeje Fejfara nebo olomouckou nabídku od Radka Leszczynského, výborénho běžce i zpěváka tamějšího Moravského divadla. Těšíme se i na váš domácí okruh, sbírka se nám pěkně rozrůstá.
