Jednou vyhraju i Ústecký půlmaraton, říká vítěz tamní premiérové desítky Koblížek

Premiéru bohatého programu Mattoni Running festivalu Ústí nad Labem ozdobilo vítězství zdejšího běžce v historicky první desítce. „Jednou vyhraju i Ústecký půlmaraton, ale ještě mám čas,“ usmíval se Šimon Koblížek.

„Hodně jsem se připravoval. Devadesát procent trati dobře znám a mám naběhaných, včetně úseku podél Spolchemie. Bydlím přímo v centru. Chtěl jsem se doma ukázat, ale hlavně si vylepšit náladu po nepovedené desítce před třemi týdny na Grand Prix v Praze, kde bylo velké teplo,“ vyprávěl dál.

Hnedle zrána v ještě čerstvém a svěžím ovzduší vyrazil zostra, na druhém kilometru se osamostatnil v čele a pak už měl čisté městské ulice jen pro sebe. V cíli z toho byl čas 31:26, na osobní rekord dosáhl předloni v březnu v Kbelích 31:11. „Na závěr sezony velká spokojenost, dám si chvíli pauzu a pokračuju,“ radoval se 24letý všestranný vytrvalec.

Od sedmi let plave, v šestnácti si přidal trochu více běhu. „Šlo mi to tak, že jsem se začal účastnit aquatlonů (běh – plavání – běh) mezi triatlonisty,“ vypráví. Na mistrovství světa juniorů v Odense 2018 získal dokonce bronzovou medaili. Kombinaci se věnuje stále, letos skončil sedmý na světovém šampionátu mezi dospělými až v Austrálii.

Poslední dva roky si ale stahuje mocně i běžecké osobáky, na zimní halovou sezonu plánuje 1500 metrů pod čtyři minuty a 3000 metrů pod 8:40. Jeho „esem v rukávu“ je trenér z Kataru, Ahmed Ibrahim, který sám uměl desítku za 27:13, pětku za 13 minut… „Potkal jsem ho jednou na závodech v Dauhá a domluvili jsme se na spolupráci. Lítám za ním pětkrát do roka, postará se o mě, a domů mi pak posílá plány,“ prozrazuje fungující model.

Navíc Koblížek studuje ve třetím ročníku Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové s individuálním plánem a musí si sám pracně poskládat dohromady rozpočet. „Pracuju pro lékárna.cz, lehce mi pomůže triatlonový klub Titan Zlín nebo atleti z AC Ústí, za něž nastupuju v první lize. Mám nějakou dotaci od města, dokud studuju, pomůžou i rodiče,“ vypočítává. Zapomeňte, že by mu i jako reprezentantovi pomáhal třeba s cestou do Austrálie svaz… 

V hlavě to má srovnané, kombinaci dvou náročných sportů chce proměnit ve výhodu. „Trénuju šest dní v týdnu dvě fáze, z toho vždy jen jednu těžší, plaveckou nebo běžeckou. Týdně mi to vydá běžecky někam okolo osmdesáti kilometrů. Věřím, že mi plavání může pomoci v rehabilitaci, atleti-specialisté jsou mnohem častěji zranění než já. Už mám za sebou taky potíže s achilovkou i únavovou zlomeninu, ale teď dvě sezony držím pohromadě,“ říká.

RunCzech podle jeho názoru udělal i z Ústí nad Labem běžecké město. „Vnímám to, jak se tu rozběhala spousta lidí. V závodním programu pomohlo i zařazení dalších tratí rozšíření záběru, takhle si troufne víc lidí a časem se dostanou třeba i delším tratím. Já sám nejraději běhám směrem na Všebořice nebo podél řeky.“

Mistrovský půlmaraton v Pardubicích před třemi lety dal za 1:12:01. Sám běžel i Ústecký půlmaraton už v sedmnácti letech, za 1:23. „Přesně tak, jak se to dělat nemá, bez tréninku, z voleje… Ale jednou ho, doufám, vyhraju. Zatím to má čas, teď potřebuju hlavně dostat desítku pod třicet, tam míří moje ambice,“ plánuje energický sympaťák.

Zpravodajství z RunCzech Ústí je zde.