Svět nevídaný ukazuje fotografie, které nemusíte vidět

Jen si tak trochu sáhnout… A hmatem cítit obraz, fotografii. Možná i vnímat tu sílu mocného záběru plavce, kterému ruka naopak chybí. Canon představuje novou technologii reprodukce fotografií, reliéfního tisku, který umožní zážitek z díla i zrakově postiženému. A vám dodá nový rozměr. Vyrazte na výstavu do pasáže pod otevřeným nebem na pražskou Invalidovnu, otevřena je 24/7 denně.

Canon se Světluškou, nadačním fondem Českého rozhlasu, a organizací Czech Press Photo připravily expozici čtrnácti velkoformátových fotografií světoznámých tvůrců u budovy Fragment na Invalidovně. Hmatový dojem z vizuálního umění, to tu ještě nebylo!

Nosorožci, korály, oheň na ledu…

„Fotografie je neuvěřitelně mocné médium, které dokáže posouvat představivost, a my chceme, aby byla přístupná všem. Tato výstava byla vytvořena se záměrem zcela novým způsobem sdílet snímky a příběhy, které se za nimi skrývají, s nevidomými a slabozrakými lidí. Doufáme ale, že ojedinělý zážitek pocítí díky naší špičkové technologii všichni návštěvníci,“ říká Eva Kučmášová, ředitelka korporátní a marketingové komunikace Canonu ve střední Evropě.

Plavec z podvodního záběru, fotbalistka v gólové šanci ve Wembley, polibek rybáře s „velrybou“ běluchou, vzácní bílí nosorožci ve volné přírodě, hořící zamrzlá země, hra dětí mezi válečnýmisutinami v Pákistánu atd. Autory fotografií jsou ambasadoři Canonu z celého světa, mezi nimi třeba mnohokrát oceněný Brent Stirton z Jižní Afriky, právě jehož snímek posledního severního bílého nosorožce obklopeného strážci je asi nejznámějším dílem výstavy. Dále Marc Aspland, dvorní sportovní fotograf The Times, německá módní fotografka Heidi Rondak nebo Muhammed Muheisen, držitel Pulitzerovy ceny. Také tematický zásah výstavy je široký, od přírody přes sport po místa zasažená válkou.

Zaujme i černobílý portrét od Iana Treherneho, jenž začal fotit, až když sám přišel o zrak. Nechybí ani detailní fotografie mořského korálu větevníku během rozmnožování v umělých podmínkách. Právě za tímto projektem pokoušejícím se zachránit organismy nezbytné pro udržení biodiverzity na naší planetě stojí Canon spolu s laboratoří Coral Spawning Lab v Londýně.

Tiskárna, software i Braillovo písmo

Velkoformátové snímky umístěné na venkovních panelech doprovází vždy informace v Braillově písmu a QR kód, po jehož načtení chytrým telefonem se spustí web s detailním popisem obrazu a audiostopou. Dobrá přístupnost výstavy pro lidi se zrakovým hendikepem se konzultuje se zástupci Světlušky i střediskem Teiresiás MU v Brně a dalšími odborníky. Svět nevídaný má i edukativní rozměr, který ocení široká veřejnost: na druhé straně panelu je každá z fotografií znázorněná tak, jak ji vidí lidé se zbytky zraku nebo jednotlivými očními vadami, třeba zeleným zákalem nebo diabetickou retinopatií. Samozřejmě nechybí ani podrobný lékařský popis konkrétní vady.

„Zahájením této unikátní výstavy získává naše spolupráce s firmou Canon další rozměr. Propojení moderních fotografických technologií, světové fotografie, veřejného prostoru Karlína před budovou Fragment, zpřístupnění umění co nejširšímu publiku, to vše je naším společným cílem,“ říká Veronika Souralová, ředitelka Czech Photo.

Hmatová vrstva fotografií byla vytvořena díky tiskárně Canon Arizona a softwaru Prismaelevate XL. „Pro dosažení požadovaného efektu se na sebe tiskne několik velmi tenkých vrstev inkoustu, vždy vytvrzených UV světlem. Při budování vrstvy v místech, kde dosahujeme horního okraje výsledného vyvýšení reliéfu, překryjeme tento bod bílou barvou a následně plnobarevnou vrstvou, ale pouze v daném místě. Zbytek grafiky se buduje dál do výšky, než dosáhne maximálního vyvýšení, kde se proces s bílou krycí a plnobarevnou horní ‚viditelnou‘ vrstvou opakuje až do dosažení výsledného tvaru reliéfní grafiky. Na rozdíl od jiných metod, kdy na závěr přijde na celou grafiku a hotový reliéf plošně bílá krycí vrstva a plnobarevná vrstva, a dochází tak k rozostření grafiky, náš způsob tvorby reliéfu vytváří přesné výsledky bez perspektivního rozostření a deformací. Dojem z fotografie je tak kompletní i pro návštěvníky výstavy bez vady zraku,“ vysvětluje Peter Varga, produktový manažer velkoformátových řešení Canon.

Tato technologie, která umožňuje výšku reliéfu až 4 mm, je ideální pro různé aplikace včetně tapet, texturovaných povrchů nebo právě materiálů pro zrakově postižené včetně Braillova písma. Přelomová je například v tom, že dříve nebylo možné kombinovat reliéf s jemným strukturováním nebo s plnobarevným tiskem s takovou přesností, stejně jako nebylo možné tisknout reliéf na tak širokou paletu materiálů. Nyní se všechny tyto možnosti otevírají.

Není to poprvé, co reliéfní tisk od Canonu umožňuje zcela nový zážitek z umění. Například k výročí 100. narozenin Medy Mládkové v roce 2019 vznikla pro Museum Kampa zmenšená replika obrazu Františka Kupky Katedrála, na níž bylo možné si osahat umělcovy tahy štětcem. Na přípravě věrné repliky, která je součástí edukačního ateliéru Musea Kampa, měl zásadní podíl fotograf Jan William Drnek, jenž dílo za desítky milionů korun nafotil a digitalizoval.

„Velmi nás těší, že v době, kdy se nevidomí lidé při práci s informacemi stále více spoléhají na sluch a hmat bývá dost často upozaďován, se Canon rozhodl uspořádat výstavu postavenou právě na hmatovém vnímání,“ hodnotí Radek Pavlíček, specialista na přístupnost ze střediska Teiresiás Masarykovy univerzity v Brně, jeden z konzultantů výstavy. „Díky tomu, že návštěvníci budou mít informace o exponátech k dispozici i v textové či audio podobě, výstava v praxi představuje nastupující trend multimodálního pojetí inkluzivního designu a ukazuje směr, jak k podobným aktivitám přistupovat,“ dodává.

foto: Canon, Tomáš Nohejl