Vichr, déšť a sníh, pak i slunce, pořád zima. Dvojitému Peklu severu vládne domácí Lucifer Brňák
Sdílet
„V takhle těžkých podmínkách jsem snad ještě nikdy nejel, ani kdysi se Spartou v Allgäu,“ oddechl si Jan Brňák z Lawi Stars, po sobotním triumfu v Pekle severu No1. Připravil se skvěle a v neděli přidal výhru v Pekle severu No2. Báječný víkend účetního rodinné firmy ze Žandova u Děčína!
Peklo No1: Poprava počasím
Oheň, dým a teplo? Zapomeňte, peklo může vypadat i jinak…Teploměr ukazoval těsně nad nulou, pocitově bylo pod ní. Foukal vítr, pršelo, místy chumelilo. Po „letní“ premiéře Road Cupu v Náměšti nad Oslavou se na druhý podnik vrátila zima. Naštěstí z pohledu bezpečnosti dopadlo všechno dobře, i když pády taky přišly. První hromadný hnedle na třetím kilometru v Kyjově, pak další, a ještě tři doprovodní motorkáři skončili v příkopu. Ale s úsměvem, neboť v měkkém podkladu.
„Bylo to pro všechny na morál, závodníci dojížděli zdevastovaní, velký respekt ke všem,“ hodnotila ředitelka závodu Simona Davídková. Odpoledne už elita v českém poháru, kde vyhrál Jakub Otruba, jela bez deště. No, a aby se naplnila paleta aprílového počasí na vyhlášení výsledků dokonce svítilo sluníčko….
Loni se tu po osmadvaceti letech oživila tradice závodu O putovní pohár rumburské vzpoury, kontinuitu přivezl i tehdejší poslední vítěz Pavel Ponížil. Stejný okruh měl i nyní 12,4 km s převýšením 210 metrů a jel se pětkrát, tedy celkem 62 km.
„Bylo to přímočaré v našem podání. Ve druhém kole jsme za to vzali přes Vápenku, odjeli s Filipem (Endlerem). Neměli jsme informace, až do cíle jsme šlapali hodně ostře,“ komentoval vývoj vítěz Jan Brňák (1:41:29). S krutými podmínkami se vyrovnal. „Záleží na nastavení v hlavě. Musíš to vzít pozitivně. Celá trať vede v lese a pak mezi domy, místy foukalo i do zad. Mohlo to být mnohem horší. Před startem je potřeba zůstat co nejdéle v teple a pak se musí jet naplno,“ vykládal.
O následujícím nedělním repete na druhé straně kopce v České Kamenici nespekuloval. „V závodě nad tím člověk nepřemýšlí, co ho čeká druhý den. Chtěl jsem si splnit cíl a vyhrát chci i zítra.“ Tam se mu zadařilo už loni, letos se cítí v podobné kondici, i když přes zimu trénoval jen v domácích podmínkách. Možná proto ho nečas zaskočil.
V cíli zůstal druhý jehop týmový druh Endler (-16) a třetí dojel Radek Koblic z CTW (-2:34). Loňský vítěz Filip Šlajchrt skončil čtrnáctý (-3:20). Do průběžného pořadí Road Race bodoval úspěšně v letošních obou závodech Lukáš Vencl (12. + 6.).
Mezi ženami byla nejlepší (1:50:59) také skoro domácí, 18letá juniorka Iva Kovaříková z Ústeckého centra cyklistiky. „Použila jsem nový neoprenový dres, nepromokl mi i udržel teplo. Ale podcenila jsem rukavice, že mám slabé jsem poznala až pozdě…,“ vyprávěla.
„Měla jsem od trenéra za úkol jet pasívněji, držet se v balíku s chlapy, a hlídat si nejlepší holku, kdyby se chystala odjet. Ale najednou jsem zjistila, že jsem zbyla sama, a mohla si dojet v klidu. Až poslední kolo jsem odpadla zmrzlá ve Vápence a došlapala sama.“ Dlouho pak rozmrzala na vyhřívané sedačce v autě…
„Jela jsem, jak se potřebovala, ani jsem se tolik nevyndala. Druhý den jdu na to zas,“ usmála se naděje, která by ráda uspěla i na letošním Tour de Feminin na zdejších silnicích.
Druhá skončila česká reprezentantka z Brna, 22letá Veronika Jandová (-2:37) z Cycleversum, sedmá juniorka z ME 2018. A třetí s dalším odstupem její týmová kolegyně Barbora Švrčková (-5:12). Až za ní dojela obhájkyně prvenství Jana Milec-Jiřincová, která si tak zajistila vedení v seriálu Road Race.
Peklo No2: Lucifer vládne dál
Stejná kosa, byť v jiných kulisách. Namísto vichru a deště aspoň vyšlo ledové slunce. Taky stejná bitva, poctivá cyklistika… a stejný vítěz. Jan Brňák (Lawi Stars) je králem Českého Švýcarska. Po sobotním triumfu v Krásné Lípě, slavil i v neděli v České Kamenici. Tady dokonce obhájil loňské prvenství, a tedy získal hattrick – tři velké výhry v regionu v řadě! Peklo severu má svého Lucifera.
„Myslím, že si to všichni užili,“ hodnotil nedělní dvojku ředitel závodu Roman Horký. Podruhé tady nabídl double, po tradičním Road Cupu na okruhu o délce 25,4 km s převýšením 500 m, který se jel dvakrát, pokračoval program i Českým pohárem elity. Odstartovalo 155 hobíků, jel se průměr ke 40 km/h, peloton postihl jeden pád nejspíš z nepozornosti, po prvním kole pár lidí s odstupem rozhodčí stáhli.
Odpoledne přišlo hodně diváků, v cíli vytvořili až famózní kulisu. K dispozici byl i přímý přenos na signálem ze 70% pokryté trati. Navíc pořadatelům pomohli trackery, aby neblokovali dlouho křižovatky a neomezovali provoz. Osvědčila se i spolupráce pořadatelských týmů, sídlících „přes kopec“. Úzké vedení „jelo“ po oba dny, každý z nich měl své týmy lidí na jednotlivých tratích. „Takhle dělat závody má opravdu smysl,“ dodal spokojeně Horký.
A samotný závod – Peklo severu No2? „Byl těžší, co se týká profilů, ale podmínky vládly lepší, i když ráno ukazoval teploměr jen dva stupně. Už se dalo závodit, nebyla to poprava počasím jako včera,“ usmál se opakovaný vítěz Jan Brňák.
„Věřil jsem si, kopce jsou tu prudké. Snažil jsem to soupeřům dělat těžký od začátku. V půlce nás zbylo šest, pak už jen čtyři, z toho my dva s Filipem (Endlerem). On se tolik necítil jako včera, závěrečný kopec mi rozjel tempo a dalo se z toho nastoupit. Vzal jsem za to, na zadním kole mi zůstal jen Michal Kollert, a mně nezbylo doufat, že se mi povedlo ho už předem dostatečně vysílit. Až padesát metrů před cílem jsem ucítil lehkou převahu a padl jsem na čáře na rám, ani jsem nestačil zvednout ruce,“ popisoval průběh.
„Honza je silnej a doma byl hodně motivovanej,“ uznal Kollert (tým Integray L27 je bývalé Xeelo, jen pod novým názvem, pozn. aut.). „Trať je hodně selektivní, na vrchařské prémii jsem si nechal velký převodník, ale s rezervičkou. Do finále jsme zbyli čtyři, poslední kopec rozjel Fíla (Endler), v prudší části šel dopředu Honza a zůstali jsme jen dva. Zbývalo necelých tři sta metrů. Když jsem viděl cíl, věřil jsem si, jednou na Zeleňáku jsem ho podobně udolal. Ale byl o kus lepší, vyhrál férově. Byla to pěkná cyklistika na skvělé trati, na výkonnost. Jelo se naplno,“ doplnil svoji verzi.
Třetí tedy dojel druhý Lawi star Endler (-15), čtvrtý druhý čtyřicátník (za Kollertem) Filip Šlajchrt z Kolokrámu (-50) a pátý Jaromír Svoboda (Kuchyně Lípa, -52). Hned za ním pak proťal cílovou linii Lukáš Vencl (-3:31), který má komplet všechny tři starty v letošním Road Race (12., 6., 6.). Obhájce loňského celkového prvenství Petr Fiala (Integray L27) si věřil na elitní Český pohár, ale není stoprocentně zdravý a cítil to, dojel 33. s odstupem 15:30 na vítězného Daniela Turka z ATT Investments.
Také nezmar Kollert se vydal i na závod Českého poháru, jen hodinu a půl poté, co dojel Road Race. „Přihlásil jsem se na oboje a říkal si: Uvidíme. V cíli jsem se cítil skvěle, jenže měl jsem hodinu a půl pauzy. Zatuhly mi nohy a při startu do kopce se mi nerozjely. Vůbec to nešlo, vydržel jsem dvě kola, padesát kiláků navíc…,“ popisoval.
Drsný víkend si vybral daň i u jeho krále Brňáka, večer už ho sužovala „rýmička“, přitom v pondělí v půl osmé ráno musel naběhnout do práce. „Nevadí, mám to tam rád,“ usmíval se. Teď se chystá na Kraslický šíp a pak na L´Etape.
Mezi ženami tentokrát vyhrála předloňská tuzemská šampionka v časovce Denisa Slámová (Cyklotrénink, 1:31:04), která si po zdravotních problémech chtěla otestovat formu před etapovou Grácií. Tam jede už od čtvrtka v barvách týmu Wheel Divas a může se tam těšit i na setkání s Urškou Žigartovou (Jayco/AlUla), partnerkou Tadeje Pogačara.
„Původně jsem zvažovala i oba starty, ale vzhledem k počasí stačil jeden. Trať byla moc hezká, kopce, projela jsem se s chlapy. To je lepší než české poháry po rovině… Nejelo se mi moc dobře, v zimě zatuhly nohy. Měla jsem cíl zůstat v balíku bez žen, a to se povedlo. I když ze začátku jsem zůstala zavřená a musela dotahovat,“ vyprávěla 23letá studentka forenzní psychologie z Hostivice u Prahy.
Do cíle získala velký náskok před cyklokrosařkou Bárou Jeřábkovou z Brilonu (-7:34). Vedoucí žena seriálu Jana Milec-Jiřincová skončila ve společném hodnocení s juniorkami pátá (-9:08). Včerejší vítězka Iva Kovaříková (UCC) nedokončila.
Dalšími závody Road Cupu jsou 12. 5. Kraslický šíp (87 km) a o týden později Sudety tour (101 km), kde se jede i první maratonská trasa (170 km). „Moc se těšíme, máme chvilku času teď ještě pořádně potrénovat a ukázat se tam v plné formě,“ chystá se Michal Kollert.
Kompletní výsledky najdete zde a tady.
foto: Milan Maštrla
