Svátek horských kol v Les Gets aneb Francouzské dny v největším bikeparku Evropy

Les Gets v Savojských Alpách, půl hodiny autem ze Ženevy a kousek pod Mont Blankem, pro své parádní terény nazývaný největším bikeparkem Evropy, hostil podruhé světový šampionát. 5 dní, 15 závodů a 830 bikerů. Byl to báječný svátek. Tím víc, že domácí Francie upevnila pozice největší medailové mocnosti.

Z českého pohledu přinesl zrcadlo reality: nejcennějšího výsledku dosáhl desátý Ondřej Cink v olympijském cross-country. Ještě dvacátá Jitka Čábelická, pak už jinak nic moc, mládež až a Adélu Holubovou (11. juniorka) spíš ještě za očekáváním. A týmová štafeta, skládající se z jezdců pěti věkových kategorií, tedy nejvíc vypovídající o skutečné síle základny, skončila devátá, tedy o dvě pozice hůř než loni. Vyhráli, jak se dalo čekat, Švýcaři – i s fenoménem Schurterem. Podívejme se teď na nejdůležitější závody. A ro zajímavost přidejme fakt, že na prize-moeny brali víc XCkaři: vítěz 8000 eur, sjezdaři 5000.

DH ŽENY: Malá/mladá čarodějka Vali se ujímá vlády

Na upravené 2,4 km dlouhé sjezdové trati Mont Chéry, která padá 571 metrů z výšky 1739 metrů triumfovala teprve 20letá Vali Höll, rakouská „hexe“, kterou můžete potkat každý rok na červencovém gravity festivalu v Saalbachu. Ani sama nevěřila, čeho před zraky rodiny i přátel dosáhla. První sjezdová medaile pro Rakousko! Druhá dojela Nina Hoffmannová, blonďatá německá mašina, další z nastupující generace. Aspoň bronz získala obhájkyně titulu, domácí fyzioterapeutka Myriam Nicoleová. Ale jela tři týdny po zlomenině klíční kosti, stačí?

Českou vlajku nesla čestně Monika Mixová. Tahle původem dráhařka, 33letá dáma z rodiny, která aktuálně drží pražskou baštu Kova na velodromu na Třebešíně, pracuje v Anglii u BMW a do nejbližšího bikeparku to má dvě hodiny autem. V tréninku se tu jednou slušně vyrakvila, finále přesto sjela a skončila 28. Dokonce chvíli seděla na křesle pro lídra.

DH MUŽI: Životní jízda „fat and furious“ Bruniho

Pořadatelé přesunuli sjezd na sobotu a cross-country na neděli, asi aby se mohlo víc slavit. A Francouzi si to užili. Když proletěl vysychající tratí famózní Loic Bruni, „fat a furious“ (tlusťoučký a zuřivý, jak ho překřtili domácí fanoušci) a vyskočil na první pozici, zbývali nahoře ještě další tři Francouzi. Nakonec sebrali všechny tři medaile. Druhý skončil Amaury Pierron a třetí Loris Vergier. Už jen kdyby se slavil Den Bastily, mohl tu hřmít větší aplaus. A 40letý obhájce a legenda Greg Minnaar dojel jedenáctý a zřejmě skutečně opouští vrcholové pozice.

„V roce 2004 jsem tady viděl vítěznou jízdu Nicolase Vouilloze a teď jsem dosáhl toho samého, co on. Ještě nikdy jsem doteď ve Francii nevyhrál. Na tenhle den nikdy nezapomenu, tohle vítězství je pro mě nejvíc ze všech,“ říkal dojatě se slzami v očích už pětinásobný mistr světa, tady v kvalifikaci až osmý.

Nejlepší z Čechů se tady loni parádně zničil, po krkolomném pádu (velmi drsně se to rozbil i Reece Wilson) si prorazil tlusté střevo a byl rád za záchranu. Tentokrát ale Stanislav Sehnal chyběl, protože musel za prací stavět traily do Číny… Čeští sjezdaři zkrátka zůstávají amatéry mezi profíky. Antonín Král sjel na 56. místě a Martin Hájek na 77. Respekt z téměř čtyřminutové trati i povinnost nastoupit v pondělí do práce jim nedovolila jít přes limit.

XC ŽENY: Zkušenost nade vše

Pauline Ferrand-Prévotová už tady vyhrála v pátek short track a ukázala, že je ve formě. Bylo jí třicet a už před sedmi lety se dokázala v jednom roce stát mistryní světa v cyklokrosu, na horském kole i na silnici. Po šestiletém soužití s další legendou Julienem Absalonem (ten tady vyhrál duhový trikot v roce 2004) přestoupila do týmu BMC a vydala se na novou cestu. Stejně úspěšnou… „Takhle jsem si to přesně plánovala, proto jsem zvolila i hardtail, který se mi zdál do kopce rychlejší,“ říkala pak šťastně v cíli, když získala čtvrtý titul.

Vyrazila hned v prvním kole, co, vlastně hned v prvním kopci, zvaném „Nekonečné stoupání“. Není to moc brzy? Nebo má vážně tak nabito? Soupeřky se mohly divit, ale to bylo maximum, co se dalo dělat. Už ji nechytily. Dlouho se honily o druhou pozici nastupující Alessandra Kellerová s Haley Battenovou. Jenže pak se přiřítila zezadu Jolanda Neffová, která už zase s hnědou hřívou vyhrála poslední dva světové poháry. A technicky nejvytříbenější jízdou oběma ujela. Američanka si za statečnost zasloužila bronz. Smutná druhá Švýcarka dojela pátá se musela spokojit se stříbrem ze short tracku, ale do budoucna s ní třeba počítat. Na čtvrté místo se protrpěla jedna z favoritek, domácí Loana Locomte.

Jitka Čábelická dojela dvacátá, což vzhledem k letošním výsledkům nejlíp ve čtvrté desítce svěťáku potěšilo. Naopak v žebříčcích nejlepší Tereza Tvarůžková zůstala až 37. o kolo zpět a Karla Štěpánová 62. o tři. Jana Czeczinkarová ráno oznámila na sociálních sítích, že ze zdravotních důvodů jet nemůže.

XC MUŽI: Schurterův zlatý comeback s číslem 10

Otázka zněla jasně: Pidcock nebo Schurter? Už 36letá švýcarská legenda vyrazila hned zostra, tahala špici, aby se nemusela obávat karambolu, nebo že ji někdo odpojí. Jednou sice ve sjezdu nečekaně podklouzl a smotal se, ale to nic neznamenalo. Naopak mladíček z Yorkshirem vyhlašující touhy po triplu (viz Pauline Ferrand-Prévot) musel na startu až do páté řady, protože na biku letos moc nezávodil. Ale když už, tak jen vyhrával… Třikrát. V Albstadtu, Novém Městě i Mnichově.

Trpělivě se dotahoval dopředu, a jakmile se tam někde ve třetím ze sedmi okruhů dostal, až se zdálo, že jen projede okolo soupeřů a pojede si vlastní závod. Jenže omyl. Zůstal na konci čtveřice až jakoby na gumě. Pak ještě dvakrát zaváhal při objezdu stromu přes kořeny a vystoupil si z pedálů, jednou ještě sám spadl. S otráveným výrazem téměř rezignoval, pak se ještě pokusil rozjet, ale po chvíli opět svěsil nohy. Letos ta trojkoruna ještě nebude, uvidíme, co předvede na silnici v Austrálii.

Schurtera honil nejvíc, nebo vlastně často i hodně natahoval David Valero Serrano ze Španělska, v poslední době naznačující velký vzestup formy, vždyť poprvé v životě vyhrál ve Snowshoe světový pohár. Dlouho se držel i Luca Braidot, jedno z italských dvojčat, ale třetí pozice byla pro něj tentokrát zaslouženým maximem, s nímž se v posledním kole s respektem smířil. Schurter ujel v závěrečné flowie sekci a na vlně euforie pak dupal v závěru pro desátý titul. Přitom – už dávno je historickým králem… „Nevěřil jsem, že to takhle může dopadnout. Vždyť zrovna na tomhle místě jsem jel v roce 2004 pro první titul ještě mezi juniory a teď znovu jako nejstarší jezdec. Jel jsem dobře, udělal sice jednu chybu, ale brzy ji napravil,“ říkal dojatě.

Ondřej Cink bojoval jako lev a dojel si pro desátou pozici, nejlepší v sezoně. „Nechal jsem tam všechno, jsem spokojený. Sezona bylo velký trápení, ale dokázal jsem dnes, že na to mám,“ prohlásil. Opravdu, překonal tolik protivenství se zdravotními potížemi i změnou životního rytmu, kdy se stal otcem. Věříme, že může znovu jezdit ještě výš a k bronzu ze šampionátu v Andoře 2015 přidat další medaili. A další naši? 56. Lukáš Kobes, 59. veterán Jan Škarnitzl, který tu jel také už v roce 2004, a 73. po defektu Marek Rauchfuss.

Za týden vrcholí světový pohár ve Val di Sole v italském Trentinu a za rok se koná mistrovství světa ve skotském Glasgowě.

foto: UCI