Team-building, výkon i zábava. A za rok zase víc. Tak vypadá firemní kultura Pražské štafety

Jak rozběhat na Pražské štafetě celou firmu? Loni postavil běžec a lyžař Radek Bönisch ve stavební firmě Pohl z Roztok u Prahy dvě kvarteta. A jejich výkon i zážitky vzbudily takový ohlas, že o rok později přivedl týmů šest, k tomu další fanoušky v zelenobílých tričkách. A majitel Petr Pohl jim všem v cíli s uznáním roznášel na podnosech pivo jako číšník někde v grandhotelu.

„Od ledna se o tom bavíme v práci, vyrazili s námi i ti, kteří by sami od sebe nešli,“ smáli se jeden přes druhého u týmového/firemního stanoviště vedle planetária nedaleko startu. Pravidelně běhají totiž jen někteří. Třeba právě Radek Bönisch, jeden z koučů Běžecké školy v Uhříněvsi.

„Já běžel svých prvních pět kiláků,“ přiznal Ondřej Bílek. „Možná i posledních,“ dodal vzápětí člen čtveřice,  která si dala název Žoldáci. S úsměvem, samozřejmě. Za rok určitě chybět nebude, stejně jako další, vždyť on sám pochází zpod Zvičiny na kraji Českého ráje, tam má bezvadné přírodní terény pro trénink, žádný asfalt.

První sestava běžela solidně už loni. „První úsek jsem si dal sám naplno (18:18), na dalším jsem ještě kolegovi trošku pomohl jako vodič držet tempo,“ říkal Radek Bönisch. Elitní čtyřka Pohl.cz skončila na slušném 21. místě z 901 účastníků. Letos pak dokonce 17. ale pouze mezi středečními účastníky, v dvoudenní výsledkové listině ji patří 28. příčka, ale z 1233 družstev! Na elitní výběr vítězné reprezentační Kalokagathie sice ještě kousek chybí, ale taky to není zlé, co říkáte?

„Letos bylo teplo, ale ve stínu příjemně foukalo, ke konci i do zad. To loni mě ve vedru čekalo ještě asi pětadvacet kiláků na kole domů přes Prahu, měl jsem toho večer docela dost,“ hodnotil team-leader. Většina účastníků pracuje a bydlí v okolí Prahy, Jan Duben ale přijel s celou rodinou až z Děčína, a to se cení, děti běžely Bambini run. S tratí ve Stromovce se statečně vypořádala i téměř dámská sestava s třicetiminutovými časy na jednotlivých úsecích.

Ředitel společnosti Petr Kašpar si dokonce vypsal pro sebe časový limit 24:30 a slíbil padesátikorunu za každou vteřinu nad něj. „Zmáčknul jsem si pozdě stopky, ale snad moc platit nebudu. Do čtvrtého kiláku to šlo, pak mě začal tahat stehenní sval, naposledy jsem běhal totiž o Velikonocích. Před startem jsem si vybíral v bankomatu na dovolenou, takže přinejhorším zbyde míň na jídlo,“ smál se zpocený, ale spokojený po proběhnutí cílem. Bývalý fotbalista a hokejista už má na kontě také maraton. V roce 1997 ho dal po sázce s kamarády na studiích v hospodě „z voleje“ za 4:07.

A jak vypadá u Pohlů team-buildingová výzva pro příští sezonu? Top ten anebo snad vlastní stan ve VIP zóně mezi nejváženějšími partnery? „Určitě se chceme vrátit zase v početnějším složení. A běžet i třeba líp, zadali jsme si sázky i tréninkové plány. A stanoviště nám vyhovuje nadivoko na trávníku v parku, to měnit nebudeme,“ plánují „Pohlové“.

Výsledky druhého dne UniCredit Pražské štafety jsou zde.

Reportáž z loňska tady.

foto: RunCzech, Tomáš Nohejl