Jak chodec (zase) sebral běžeckou Žaludskou osmu kanoistům

Krátce před popoledním startem se nad letištěm na Točné rozsvítilo (slunce). A ve chvíli, kdy dobíhali ti nejlepší, zabručela na nebi trojčlenná letka historických čmeláků ze zdejšího muzea letadel. Skoro jako v Paříži při poslední etapě Tour de France! Žaludská osma neboli Král Točné je zkrátka parádním podzimním krosem.

Nebojte se říct trailem. Tady na jihu Prahy pod Cholupicemi najdete tradiční 8,5 km okruh s lesními stezkami, kamenitými stržemi, přeskoky zurčivých potůčků i kořenů, nekonečným stoupáním k Čihadlu (385 m) a nakonec dlouhým seběhem podél pole až zpátky k letišti. Členitý, pestrý, bolavý, kdo se aspoň nedrásnul ostružiním jako by tu nebyl, i vyhlídkový.

V obvyklém termínu den před VelKun(dou/ratickou, jak chcete). Slunce teď rozzářilo oslepující třpytky v kapkách vody a stéblech trav, závěje pestrobarevných spadaných listů vytvořily impresionistická plátna a …blátivý klouzavý podklad téměř každého kroku vás vrátil zpět z rozevlátých výšin představivosti do prozaické reality. Vážně, móóóc pěkný. A díky za podporu radnice, že si klenotu pěstěného impresáriem Pavlem Mrázem a spol. také hledí.

Závod se zrodil před lety jako podzimí „přespolák“ pro vodáky v přípravném období a tenhle charakter si zachovává jako součást žebříčku podivného bratrstva Dusmen Grand Prix. I když ho narušují běžci, lyžaři, triatlonisti a jiná „havěť“. Svalnatí kanoisti i veslaři však na této trati ještě dokáží vychrtěnce úspěšně nahánět.

Scházejí se tu rodiny i několika generací, běhají děti, tátové, mámy, dědci a báby. Aspoň zafandit přijdou i úspěšní olympionici, teď třeba Lukáš Trefil z bronzového olympijského čtyřkajaku z Lodýna 2012. Před lety si zaběhl i desetibojařský král Roman Šebrle atd. V cíli si pak dají všichni čaj a sušenku a na pozdní oběd už jsou doma.

Lukáš Gdula, český reprezentant v chůzi, na podzim rád běhá a jezdí na kole, na Točnou si přijel pro hlavní cenu už počtvrté (teď za 31:50, loni vyhrál Šimon Beránek za 31:56, před dvěma lety Gdula za 29:49). Běžel i jeho táta Petr (48:30), už šedesátník. „Bydlím na Strahově, mám to tady rád. Výborná příprava, i když jsem to naštěstí nemusel tolik rvát, měl jsem silničky, terénky teď ani žádné nemám,“ ukazoval 31letý člen Hvězdy Pardubice. Přitom to bylo až na tretry! Už už se chystá na první soustředění na lyže do Livigna. Příští rok ho čeká světový pohár družstev v chůzi v Poděbradech a mistrovství světa v Budapešti, kde by nechtěl chybět.

Jasných 1:40 minuty za ním skončil kanoista Dan Sedláček z USK Praha, třetí o dalších 33 vteřin Jaroslav Sedláček. Hodně vysoko se dostal také účastník olympiád na kanoi Filip Dvořák (34:41), ostatně jeho otec Libor tady v minulosti žal úspěchy a povzbudit ho teď přišel i strýc Martin, bývalý plavec, Ironman a mistr světa v kvadriatlonu, naposledy letošní absolvent Vasaloppetu. Jako vždy běžel i Jan Macháč, bývalý juniorský mistr světa na deblu kanoistickém v maratonu.

Už absolutně pátá byla nejlepší žena Petra Kotlíková (34:21, před dvěma lety za 33:37). Ta bydlí v Komořanech pod letištěm, takže je tady doma. „Nejlepší terény, dá se tu běhat do kopce i po rovině, pak ještě dál do terénu. Možná už bych tady mohla natrénovat konečně i na ten maraton, že jo?,“ usmála se. Dnes předběhla i manžela Kamila (34:54). A kus za í skončila i druhá žena Martina Satková (38:37), světová šampionka ve sjezdu na divoké vodě a partnerka Lukáše Gduly. „Já jsem spíš sprinterka, ale běželo se mi taky dobře,“ povídala. Třetí sknčila Aneta Štrosová z Bonbonu (40:07). Ještě zmínku pro nejlepšího „mástra“ veterána, 51letý Drahomír Koudelka dal 35:39.

Kompletní výsledky najdete zde.

Loňskou reportáž tady.