Dvanáctku v lužním lese okolo Velkého Oseka vyhrál Lhota

Pokud byste chtěli na vlastní kůži proběhnout všechny závody aspoň po Česku, budete mít docela honičku. Ale proč to nezkusit a poznat jich, co to půjde? Při Podzimní 12 ve Velkém Oseku objevíte přírodní rezervaci Libický luh v Polabí s největším českým lužním lesem. Vlhkem voňavý barevný podzim tu vymaloval fešné kulisy.

Se zázemím na louce Hotelu u Jezera jako byste vkročili do oldschoolového bezčasí, kde si užíváte jen běžecký závod, žádné zbytečné divadlo okolo. Už by se chtělo říct, že chyběl jen ten čaj s tatrankou v cíli.  Byla limča, banán a hroznové víno… K tomu cílové medaile, tkané číslo v designu akce od titulárního elevenu zůstane na památku. Atmosféra maloměstsky vlídná, hodně blízká nedalekým Pečkám, jen v menším.

Běží se šestikilometrový úplně rovný okruh. Třetina po asfaltu, třetina po pevné lesní cestě s občasnými výmoly, kterým se dá vyhnout, a poslední třetina podél Labe po jen lehce nerovné stezce s jedním travnatým meandrem. Až by se v cyklistické paralele chtělo říct: běžecký gravel. Milci hor a kopců by se asi nudili, ale na druhou stranu ostrá tempová příprava se přece hodí vždycky. I na traily potřebujete někdy řádně rychlostně prošťouchnout.

Jak to dopadlo tentokrát? Nejdřív tedy početněji lépe obsazená (89:62) šestka. Když se na startu objevil 47letý boleslavský expres Jiří Miler (Lawi Star), vítěz jarního KVOKu (Kolín-Velký Osek-Kolín), zbytek pole ztuhnul v obavách: Že on chce vyhrát obě tratě? „Tady se to stihnout nedá,“ krčil pak rameny. Ale v jeho případě jen o pět minut (20:45). Pokud by tedy pokračoval ještě do druhého kola, stihnul by nejspíš aspoň stupně vítězů…

Dvanáctku vyhrál jasně a s náskokem víc než tří minut Zbyšek Lhota (42:27) z „domácího“ eleven Run teamu. „Běželo se mi dobře, ale zůstal jsem brzy sám a někde od osmého kiláku se mi už tolik nechtělo. Ale vydržel jsem a jsem spokojený,“ hlásil v cíli. Původem lyžař a snowboardista z U-rampy, pak kanoista na divoké vodě na pomezí reprezentačního výběru, dvakrát člen osmého týmu v Dolomiten mannovi na kajaku. A teď běžec z jablonecké Hutě pod Černou studnicí. Druhý skočil Jan Vanický a třetí za skoro další minutu Jan Hušek.

A pak už Gábina Veigertová (47:42), elitní česká vytrvalkyně. „Běželo se mi pěkně, ale že bych se chytla za Zbyška, to ne,“ usmívala se. O den později vyhrála ještě v sousedním Kolíně čtyřkilometrový Drozdův Lesní běh.

„Povedlo se i počasí, máme štěstí. Běžely skoro dvě stovky lidí včetně dětí, to přece vždycky stojí za to,“ hodnotil spokojeně osmý ročník jeho ředitel Petr Rypka. „Víme, už jak na to, na organizaci se podílí šestatřicet lidí, pomohli nám skauti,“ liboval si. Jako obvykle pozval i vozíčkáře, prodávala se pro ně trička se Zátopkem a poslal deset procent ze startovného na podporu České asociace paraplegiků. Celkem ti vydělali skoro třicet tisíc korun, „Sám jsem kdysi skončil po úrazu v Kladrubech, něco o nich vím,“ vysvětlil vazby. Prostě dobrý, komplet.

Kompletní výsledky jsou zde.