Xterra se vydala z rajského Pacifiku do drsných Dolomit. Jak vypadal jiný světový šampionát v terénním triatlonu

Z teplého pobřeží havajského ostrova Maui v Pacifiku pod chladné štíty trentinských Dolomit. Xterra, mistrovství světa v terénním triatlonu, opustila po 25 letech rodnou hroudu a vyrazila do světa. Novými šampiony se stali Francouzi, Artur Serrieres a Sollene Billouinová. Nejlepší Češi v elitě, Lukáš Kočař a Helena Karásková, obsadili solidní osmá místa. Tituly a medaile brali čeští borci ve věkových kategoriích.

Důvod jasně ekonomický, podpořený covidovými omezeními posledních let. S Havají sice Xterra ztrácí svůj unikát (i když v něm je druhá za Ironmanem), naopak se může víc rozšířit do zbytku světa. Startovní pole tady v Itálii tak pochopitelně bylo výrazně evropské, zámořská špička však nechyběla až na jedinou výjimku. Hayden Wilde z Nového Zélandu, obhájce titulu a bronzový z olympiády v Tokiu teď dává přednost seriálu sprinterské Superleague (psali jsme o ní zde).

Epicentrem Xterry se tedy na dva roky stalo jezero Molveno pod Paganellou. A první říjnový víkend tam v noci klesaly teploty k nule a přes den poctivě pršelo. „První den ve vodě byl šok, měla snad třináct. Při závodě s adrenalinem už to šlo, zvykl jsem si,“ říkal zkušený Petr Soukup, držitel nejlepšího českého ironmanského času na Havaji, tady druhý z Čechů, 26. v elitě. Neopren se používal samozřejmě, často i s čepicí, rukavicemi a návleky na chodidla.

Tím martyrium nekončilo. Dvoudenní hustý liják výrazně proměnil 17kilometrový okruh pro horské kolo. „Nahoru v tahu čtyřicet minut, dolů za deset minut. A znovu. Ale víc se běhalo, než jezdilo. Hodně se padalo, mnohé úseky se nedaly jet ani z kopce, jeden hodně nebezpečný sjel jen Ruzafa (bývalý mistr světa, který má odjety i světové poháry XC MTB, pozn. aut.),“ doplnil Soukup.

„Až běh byl v pohodě, tady mokro nevadilo.“ Dva pětikilometrové okruhy, třetina po rovině, na trávě a štěrku, třetina poctivý trail přes kameny a kořeny v lese, nahoru dolů, i s použitím lan, velmi těžké na udržení tempa. Na závěr rovná šotolina, tady počasí nevadilo.

Favorité po plavání ztráceli – Serrieres 37 vteřin, Ruzafa 49, Forissier 1:03 minuty. Tihle tři muži udávali tempo a Serrieres potvrdil roli nejlepšího běžce. Ačkoliv vyhrál (za 2:38:21) o dvě minuty, navíc už svůj 21. závod na okruhu Xterra, to byl mimořádný triumf, který věnoval svoji mamince, jež onemocněla rakovinou. „Běžel jsem za dva, máma nemohla přijít, ale byla by na mě pyšná,“ líčil dojatě. „Trénoval jsem pro tento okamžik tvrdě deset let.“ Pro Billounovou to byl taktéž životní race, vyhrála zatím jen jednou letos v Portugalsku. Z vody ztrácela na čtvrté pozici, ale po dvaceti minutách se dotáhla na čelo a už se nemusela ohlížet. „Byl to prostě můj den a vyhrané prémie mi pomohou víc se věnovat sportu,“ radovala se. Oba vydělali 20 000 eur (asi půl milionu korun).

Lukáš Kočař měl možná větší ambice než osmou příčku, ale těžká bahnitá trať jeho konstituci nevyhovovala. Chuť si ovšem spravil vítězstvím v nedělním short-tracku – prachatickém „vynálezu“, který už se stal pevnou součástí programu. „Aktuální forma už nebyla ideální, ale štíplo to,“ těšil se. Před třemi týdny jel ještě mistrovství Evropy na dlouhé silniční trati v Almére (9. za 8:10:42).

Zato Helena Balatková-Karásková si lebedila: „To bahno bylo úžasný, bez něj bych na první desítku mohla zapomenout.“ Přitom bývalé olympijské lyžařce je už 43, deváté Jindřišce Zemanové ještě o rok víc. Ale třetí místo obsadila dokonce 54letá Alizée Patisová z Francie.

Soukup hodnotí své vystoupení střízlivě. „Všude jsem podal průměrný výkon, nevyhořel jsem, ani mi to neletělo, jak bych potřeboval. V top 20 jsem věřil, ale nevyšlo to, ta zima mi nesedí.“ Přitom pokud by nastoupil do age-group, což by mohl, protože se triatlonem jako fyzioterapeut a trenér živí až jaksi druhotně, stal by se mistrem světa. „Dokud na to mám, chci jezdit s profíky. Je to pro mě větší motivace s nimi chvíli vydržet,“ říká 35letý borec z Nové Paky, který stíhá i při práci odtrénovat v průměru okolo dvaceti hodin týdně.

Nehavajskou premiéru Xterry si užil. „Všechno bylo dobře zorganizované, bezvadná atmosféra, dvě společné večeře. Jen je potřeba to vymyslet s počasím, možná zvolit ještě dřívější termín. Světová i evropské série se jezdí v teple, navíc startuje až po obědě ve skutečném vedru. Tady naopak zazněl výstřel už v 9 ráno, stejně jak to bývalo na pláži s havajským kanónem. Dojel jsem do cíle a teprve se začalo oteplovat. Byl jsem rád, že jsem vzal dlouhý rukáv, rukavice, čelenku i návleky na lýtka. Oho profíků jelo na tvrďáka je v kombinéze bez rukávů, to bylo fakt drsný.“

Českým age-group se dařilo, vyhráli Barbora Stupková (20-24), Petr Cmunt (25-29) a Michal Mogrovics (75-79), který jako vždy pokračuje na Ironmana na Havaj. Michaela Matoušová (20-24), Lada Stalzerová (35-39) a Pavel Podešva (70-74) byli druzí, Jana Dubcová (30-34) třetí, k tomu ještě třeba Jaroslav Balatka (65-69) pátý.

Těšte se na sestřih na Eurosportu 13. října ve 22 hodin.

Letošní seriál Xterry pokračuje ještě 15. října na Sardinii a 22. října na Tahiti.

Kompletní výsledky najdete zde.

foto: XterraPlanet.com