Peklák pod Orlickými horami. Bikepark pro celou rodinu

Kdy jindy než teď, v rozvolněném prázdninovém čase, stojí za to vypravit se za poznáním? Bikerská rodinko vzhůru na Peklák! Sousedský areál nad Českou Třebovou na úpatí Orlických hor a pomezí Moravy nabízí spoustu zábavy a pohodovou atmosféru, vlídný personál. S výlety do okolí nejmíň na víkend, pro děti i mástry.

Z města proklouznete pod železniční tratí a vystoupáte po silničce pár set metrů nad fotbalové hřiště. U dolní točny klasického vleku, který jen vyměnil kotvy za očka, navlékající se na hlavu řídítek, stojí otřískaná a posprejovaná dodávka. Kancelář, sklad, servis i půjčovna. Krátce před desátou zdejší chlapci vytáhnou stůl, židle a pustí notebook. „Tak co to bude, pánové, na celý den?,“ přivítají vás výzvou. No jasně! Jak jinak? Pak už stačí jen nasednout na svého oře a nechat mu nasadit „ohlávku“. Za pět minut (a necelý kilometr cesty) jste nahoře (na kótě někde okolo 550 metrů) a můžete drandit, co srdce, hlava i nohy ráčí.

Jako rozcvičku si můžete dát přírodní pumptrack. A pak začít Růžovkou. Mírná, ale houpavá a hravá nás zavede k výhledům na opačné straně kopce, aby se vrátila k dolnímu hanku sjezdovky. Bezva! Následuje hned vedle už lehce náročnější (a kratší) modrá Mechovka, která se stane později nejoblíbenější tratí rostoucích sedmiletých bikerů. Ale pozor! I tady se dá při chvilce nepozornosti a podcenění zatáčky nepříjemně vyrakvit.

Červená Malinovka vedoucí lesem nejblíž sjezdovce už nabídne northshory i jednu velmi interesantní kořenovou sekci a dva dolní hupy, málem žádající kinedryl. Stejně červená Air Line už je vyhrazena pokročilé kategorii riderů, skokanů, kteří ocení i průjezd ikonickou chajdou s otevřeným oknem ke skoku na panorama města pod sebou. Uff, jen s obdivem kopíruju podél chicken lajny. Tak ještě jednou a znovu, zbývá si jen vybrat.

Máme za sebou dvě hodiny a vydechujeme nahoře na obzoru. Zasloužíme si bufet, samoobslužný Krmelec je radostnou designovou budkou s kafíčkem, plechovkami, donuty nebo čokotkami. Jen si vybrat. A zaplatit, podle svého. „Zatím to jde, jedeme pár dní a zdá se, že většina lidí platí. Všichni ale určitě ne,“ sdlěuje obsluha, doplňující zrovna menáž. Na vyjetí poslouží šlapavý hřebenový, asi patnáctiminutový okruh Kolonáda, vedoucí až k vrcholu Jelenice (562 m) a opět poskytující výhledy na opačnou stranu. Z křižovatek Pod Javorníkm nebo U Buku pak lze vyrazit i na delší XC výlet.

Vracíme se k Pumpě, resp. horní stanici, před námi ještě levá strana pestrých trailů. Modré Rodeo, které se postupně protahuje a dokončuje, dovoluje obhlídnout i červenou Koridu s můstky a houpačkami. Černá Zmije je poslední zkouškou před nejnáročnějším Drtikolem. Dvě pasáže, stěny na kořenech, tady s pokorou, ne zahanbeně, snáším, přiznávám. Největší můstky lze snadno objet a zbytek si vychutnat. Včetně závěrečných čtyř skoků mezi dřevěnými věžemi písmen P E K L Á K. Ten poslední by mohl sloužit jako vykřičník na závěr.

Ale ne. Byť už nohy mají naloženo a v pažích a zápěstích občas pocukává. Chvíle s dalším kafem, bezovou limonádou nebo Bernardem v lehátku s výhledem vzhůru kopcem pumpuje do těla ještě kousky energie. Stoupací trail s Balkónkem (kde stával skokanský můstek, ano, lyžařský) a vyjížděcí Dechovkou nebo Čiperou necháme na zítra. V kyvadlovém rytmu nahoru – dolů dotahujeme poctivě až do zavíračky před šestou.

Nohy se už jen ztěžka sesouvají z pedálů… Vstupence do městského bazénu (jen za 50 Kč na tři hodiny), bonusu za celodenní lopotu, se však nedá odolat. Poklidná pětadvacítka s dětským bazénem, tobogánem, párou a ležením venku na slunci na trávě vytvoří ten nejlepší dojezd náročného dne.

Cestou zpět vdechneme kebab a nakoupíme pár dobrot na pozdější večer. Hnedle vedle parkoviště postavíme z posledních sil stan, založíme oheň a… konečně se natáhneme. Jenže kluci odvedle zahrábnou do strun, zasyčí otvírané lahve a plechovky, slunce pomalu zapadá za kopec.

To byl zas den! A zítra ještě bude…

Bikepark Peklák: Současnou podobu získal před třemi lety díky evropskému grantu Singletrack Glacensis, spojujícího traily v přeshraničních oblastech Polska a Česka. Povětšinou zásluhou hlavního kopáče Ondřeje Hoigera tu vyrostlo 6 perfektně udržovaných hlavních lajn (2 modré, 2 červené, 2 černé) o délce cca 18 km pro všechny kategorie jezdců od dětí až po zkušené sjezdaře, skokany a freeridery. „Na den moc příjemné poježděníčko,“ říká i třeba Teo Kováč, který tu natáčel jeden z dílů bike seriálu Po trailech přes hory. Pořádají se tu i testovačky různých značek. Napojuje se dále i mnohem širší síť lesních cest a stezek po okolních kopcích. Kapacita přes dvě stě lidí s mírnou frontičkou bývá naplněna jen výjimečně. Elektrokola jsou ve zdejší přírodní lokaci povolena.

Příjezd: Autem od Prahy přes Hradec Králové/Pardubice na Litomyšl, zde doleva. Opačně od Brna opět v Litomyšli doprava, ze severovýchodu přes Lanškroun. Česká Třebová leží na hlavní železniční trase Čechy-Morava, vlaky všeho druhu jezdí téměř nepřetržitě a nádraží je deset minut chůze od Pekláku.

Doprovodné služby: Půjčují tu endurka Rock Machine Blizzard nebo sjezďáky Kellys Noid (na den 950 nebo 1100 Kč se zálohou) i s integrálkami (220 Kč), ale rezervujte si je předem. S drobným servisem ochotně pomůže obsluha, k dispozici je pumpa, základní nářadí i myčka. V bufetu u dolní stanice se najíte i napijete, mají tu WC. Pro zpestření se dají půjčit i káry.

Ceny: Permice na dvě hodiny (dospělí 320 a děti 250 Kč), čtyři (380 a 310 Kč) nebo osm hodin (490 a 410 Kč), jedna jízda za 60 (40 Kč). O prázdninách se jezdí denně mimo pondělka, v květnu, červnu, září a říjnu od čtvrtka do neděle. Můžete si koupit kšiltovky, trika, bidony i brýle anebo jen podle libosti přispět na údržbu bike parku. Berou tu i platební karty.

Kemp: Zatím zdarma bez omezení s vlastním spacákem, stanem, nebo obytňákem. Dvě patra s travnatým povrchem, vejde se až dvacet stanů. Toalety jsou otevřeny i přes noc v bufetu, ale snad už v průběhu prázdnin by přímo tady měl stát kontejner se sprchami a koupelnou.

Personál: O provoz areálu se stará celoročně ve směnách sedm zaměstnanců města, k dispozici mají i mechanizaci. Denně ráno v sedm před zahájením provozu projedou všechny stezky a traily. Opravdu nenajdete přeložené stéblo ani šutr, které by tam nepatřily. Všichni mají základní zdravotnický výcvik, na pásku sloužícím jako permice máte i telefonní číslo, kam volat o pomoc v případě nehody.