Triatlonista Volár zdolal v Pečkách ve větru Pavlištu

Kdo by to byl řekl, že hned v úvodu sezony osvítí běžeckou rodinu takové oživení. Jarní silniční monument v Pečkách vyhrál triatlonista Jan Volár, který dokázal v závěru porazit zkušeného matadora Víta Pavlištu. Sice svítilo sluníčko, ovšem poryvy ledového větru, silnější než proměřených 6 m/s, rovinatou obrátkovou desítku řádně zpestřily. Prémie za traťové rekordy se tentokrát ušetřily.

Role startéra s pistolí se ujal František Vrba, první a jediný vítěz závodu přímo z Peček. Chyběl obhájce Jiří Homoláč, který ještě běhá v Keni a na poslední chvíli se omuvil nemocný Marek Chrascina. Na pětce byli ještě spolu, první točil Volár, hnedle za ním Pavlišta s náskokem 20 vteřin na pětičlennou skupinku Chour, Szymanik, Splitek, Janoušek, Placatka. Dalo se očekávat, že po větru naposledy třeba třetí z Běchovic Pavlišta půjde dopředu, jenže… Do cílové rovinky u pečecké hasičárny už vbíhal Volár s náskokem a nadšeně zmuchlal cílovou pásku. „Nečekal jsem to,“ přiznal s radostným úsměvem.

„První polovinu proti větru sem se snažil Vítka poctivě střídat, do kopců jsem ale visel. Po obrátce nazpátek už byl víc vpředu on, ale nenechal jsem to až do finiše,“ popisoval průběh nejlepší český triatlonista na olympijské trati, ovšem také solitér, trpící věčně šikanózními móresy svazových funkcionářů. „Se začátkem covidu jsem si sestavil plán, jdu podle něj a postupně se pořád zlepšuju,“ pravil 30letý sympaťák z Hradce Králové, který brzy začne sbírat žebříčkové body pro vytouženou olympiádu v Paříži – vždyť loni do Tokia se žádný český muž ani nedostal…

Za Pavlištou třetí doběhl o 27 vteřin zpět Polák Adam Szymanik, pak Ondřej Chour z České Lípy, hned za ním kolínský Milan Janoušek a jako šestý 18letý Matěj Placatka, nejmladší člen Kerteamu. Podle vzhledu byste ho spíš poslali do ranních dětských závodů. Ovšem na druhou stranu celou desítku tady uběhl s tátou i devítiletý Michael Martínek z Ratenic (1:03:23).

Po českém vítězství (za Ukrajinkou Marynou Němčenkovou z Charkova) loni na podzim si celý triumf užila Gabriela Veigertová (35:45). Díky výhře minulou sobotu v Kbelích (tam za 35:17 bez větru) tak má ceněný jarní silniční double. „První půlku jsem běžela s nějakým pánem, druhou pak už povětšinou úplně sama,“ usmívala se nastupující 22letá hvězdička z Jičína, studentka Technické univerzity v Liberci, která ještě pracuje v Mladé Boleslavi. A v tomto trojúhelníku trénuje až ke stovce kilometrů týdně. Letos cílí k mistrovskému půlmaratonu v Pardubicích a desítce na dráze a moc ráda by dala desítku „pod pětatřicet“, výš si myslet skromně netroufá.

Druhá doběhla Tereza Jagošová ze Štefko Running teamu (36:01), pak se srovnaly sestry Stránské, nejdřív starší Adéla, pak mladší Michaela (36:03, resp. 36:06). Táta Aleš vzdoroval statečně, ale marně, v cíli za 38:40 a vyhrál aspoň šedesátníky. Předstihly ho i pátá Bára Stýblová a nezdolná Petra Kamínková (36:48).

Soutěž týmových kvartet (s jednou ženou v sestavě) ovládla formace Když kajmani pláčou ve složení Chour, Doležal, Schulhof, Veigertová o minutu před áčkem a béčkem Kerteamu.

V téměř pětisethlavém závodním poli se objevila řada známých tváří, ale i běžci z Brazílie, Jižní Afriky nebo Velké Británie. Tentokrát z pochopitelných důvodů chyběli Ukrajinci, jejichž zemi mnozí účastníci pozdravili aspoň modrožlutými čelenkami nebo mašličkami – a navíc se vybralo pár tisíc korun na její podporu. Po třiceti letech se do Peček vydal třeba bývalý výborný maratonec (2:18) Pavel Broum, v 74 letech ještě zdolal trať za 48:25. Nejstarší, 80letý Václav Řápek to dokázal pod hodinu za 56:26. V cíli nechyběl domácí perník z dílen místních hospodyň, ani Postřižinské pivo. Svět, aspoň ten běžecký, se po měsících covidového běsnění vrací do starých kolejí.

Foto: Jan Herda

Kompletní výsledky zde.